přihlásit| registrovat



Nemáte profil? Zaregistrujte se zdarma zde

Afrika v trojské kotlině

ZOO MÁ NAROZENINY Na sv. Václava, tedy 28. září, oslavila zoologická zahrada v Praze svou sedmdesátku. V průběhu těchto let dosáhla mnoha chovatelských úspěchů, dočkala se mnoha změn.


Drahé kotě - mládě levharta mandžuského, nejohroženějšího poddruhu; v přírodě žije posledních asi čtyřicet zvířat Dvacet dní před svými "narozeninami", tedy 8. září, si pražská zoo dala dárek - a ne malý. V tento den slavnostně otevřela hned dva nové pavilony. První byl Africký dům, jehož hlavní stavbou je pavilon žiraf. Ty se pozvaným hostům i prvním návštěvníkům představily zatím jen v pavilonu, na nový rozsáhlý výběh, který budou obývat společně se pštrosy, štětkouny a dalšími zvířaty africké savany, si teprve musejí zvykat. Týž den o dvě hodiny později hosté slavnostně přestřihli další pásku, a to u nového pavilonu goril. Ani tady neuvidíte žádné mříže a přes sklo si můžete s primáty téměř potřást rukou. Výběh, jímž protéká potůček, umožňuje gorilám výhled na celou spodní část zahrady, takže se v novém domově určitě nebudou nudit.

Jak to začalo

Již na začátku 20. století se do boje o zoo v Praze veřejně zapojil tehdejší profesor na Akademickém gymnáziu a výborný ornitolog Jiří Janda (mimochodem, zpěvačka Zora Jandová je jeho vnučkou a velkou příznivkyní pražské zoo). Ale teprve v roce 1919 (kdy vznikla německá zoo v Liberci) byl prof. Janda jmenován vědeckým ředitelem plánované zoologické zahrady v Praze. Jedním z jeho prvních a nutno říci velice šťastných počinů byl výběr místa. Nabízelo se jich 14 včetně Štvanice, Stromovky či Šárky. Profesor Janda však od prvních chvil uvažoval o trojských pozemcích, a když je pak jejich tehdejší majitel, velkostatkář Alois Svoboda, daroval státu, bylo z nich 24 hektarů určeno právě pro zoo.

První byla Lotta

Při slavnostním otevírání Afrického domu a pavilonu goril nemohli chybět ani afričtí muzikanti Návštěvníci mohli do nové zoo přijít nejprve jen v sobotu a v neděli, později i v pátek. Ve výběhu poblíž hlavního vchodu na ně čekala vlčice Lotta, vůbec první zvíře chované v nové zoo. Kolekce zvířat nebyla zpočátku nijak velká, tvořilo ji asi 90 zvířat, byla však poměrně pestrá. Nejstarší krytou stavbou byl pavilon prof. Štěpničky - dlouhá, nízká dřevěná budova obývaná nejprve lvicí Šárkou, později (až do roku 1997) exotickými ptáky. Dnes najdete na tomto místě otevřený výběh pro velké papoušky ary a kakadu se zbrusu novým proskleným domkem. Historií už se stal i první skutečně velký pavilon - pavilon šelem pod skálou. Od svého otevření v roce 1935 sloužil více než padesát let, po této době musel být zbourán. Na jeho místě se v současné době prohánějí v otevřeném výběhu madagaskarské poloopice lemurové vari.

Konec temných klecí

První zoologické zahrady vypadaly úplně jinak, než jak je znáte dnes. Také v pražské zoo, třebaže byla na svou dobu velice moderní, byla zpočátku zvířata držena v poměrně malých klecích či výbězích, které příliš nebraly v úvahu potřeby zvířat (z neznalosti, nikoliv úmyslně). V posledních letech proto zoologická zahrada prochází dramatickými změnami. Všude se pilně staví, přestavuje a upravuje. Postupně mizejí kovové ploty a mříže a nahrazují je suché příkopy či sklo. V moderním pavilonu želv dělí návštěvníky od vzácných chovanců (želv galapážských) jen skloSe zvířaty tak přijdete do mnohem bližšího kontaktu - téměř si na ně můžete "sáhnout", fotografové zase mohou zdařile předstírat, že své záběry divokých zvířat pořídili ve volné přírodě. Na stavbách se uplatňují přírodní materiály a prostorné výběhy obývají přirozené skupiny zvířat, které sdílejí společné životní prostředí i ve volné přírodě: stáda antilop doprovázejí africké druhy čápů, volavek a jeřábů, mezi bizony se proplétají psouni prérioví...

Zázrak zrození

Chloubou každé zoo jsou mláďata - vždyť právě ona jsou živým dokladem toho, že zvířata žijí ve vhodných podmínkách a že se jim daří (i když na druhou stranu ani sebelepší podmínky nezaručují, že se zvířata opravdu budou rozmnožovat). Pražská zoo se od samých počátků nemá za co stydět. Již v roce 1933 se zde narodila dvě koťata tygrů indických, o rok později je následovala trojice lvíčat. Rok 1933 je ovšem památný z jiného důvodu: právě tehdy, 21. března, spatřila světlo světa první klisnička koně Převalského narozená v Tróji. Dostala jméno Heluš a stala se prvním z dlouhé řady 203 hříbat, která mají jako místo narození zapsáno v plemenné knize Praha. Ostatně - právě díky tomuto úspěchu byla pražská zoo pověřena vedením plemenné knihy těchto koní. Ke světovým unikátům se v roce 1937 přiřadil odchov kondora velkého a v roce 1942 první umělý odchov ledního medvíděte na světě. Dracéna quayanská se v zajetí rozmnožuje pouze v pražské zoo

Nej... pražské zoo

Profesor Jiří Janda, zakladatel pražské zoozooVraťme se do současnosti nebo minulosti zcela nedávné a vyberme alespoň ty nejvýznamnější odchovy: - Od roku 1988 chová pražská zoo vzácné jihoamerické šelmy, psy pralesní (Speothos venaticus). Do současnosti v ní odchovali 28 mláďat, což lze rozhodně považovat za celosvětový úspěch. - Za zmínku stojí odchov již druhé generace leguánů kubánských (Cyclura nubila). Pražská zoo byla díky tomuto úspěchu pověřena vedením plemenné knihy těchto ostrovních plazů. - Kuba je také domovem stromových hlodavců hutia-konga (Capromys pilorides). Pražská zoo je chová od roku 1988 a zatím se zde narodilo devět mláďat. - Letos v dubnu se vylíhlo jedno mládě zajímavého jihoamerického ještěra, dracény guayanské (Dracena guayanensis). Pražská zoo je jediná na světě, která je rozmnožuje, první dvě mláďata přivítala na svět již v roce 1998. - Levhart mandžuský (Panthera pardus orientalis) je nejohroženějším poddruhem levharta. V pražské zoo dnes najdete samce Daniela, který pochází z přírody a je mu asi 12 let, mladého samečka Plaváčka (narozeného v roce 1999 v naší zoo jako páté mládě), jeho mladšího brášku Edwarda (narodil se letos v březnu) a samice Koryu a Kuli, obě z čínského Pchjongjangu. - Ojedinělou událostí se stal opakovaný přirozený odchov hyen čabrakových (Hyaena brunnea). Ve většině zoologických zahrad samice mláďata nepřijme a je nutné odchovat je uměle. V Praze se první přirozený odchov podařil v roce 1998, kdy se samice Barbie začala starat o své tři potomky. O rok později se historie opakovala s jedináčkem Matesem. Velkou událostí se stala čtyřčata, z nichž se jeden sameček narodil na Silvestra 1999 a další dva samečkové a jedna samička na Nový rok 2000. Také v tomto případě se Barbie projevila jako pečlivá matka. (Novoročním hyením čtyřčatům věnovalo ABC celý článek.)

NÁVŠTĚVA NA CELÝ DEN

Pokud dnes chcete vidět v pražské zoo opravdu všechno, musíte počítat s několikahodinovým, nejlépe celodenním pobytem. A také s tím, že procházka po více než 10 km cest v jedinečném kopcovitém terénu představuje docela slušnou rozcvičku. Ale ta trocha námahy určitě stojí za to. Ve výbězích či v osmi celoročně otevřených pavilonech (dva z nich jsou úplně nové) na vás čeká téměř 400 druhů zvířat. A protože jsou všechny expozice opatřeny jmenovkou s údaji o daném živočichovi, můžete se o jednotlivých zvířatech i hodně dozvědět.

ZNAK PANDY

Na některých jmenovkách u výběhů si možná všimnete červeného trojúhelníčku s obrázkem pandy velké. To znamená, že právě tento druh je dnes zařazen na listinu vzácných a ohrožených živočichů. Těchto zvířat dnes pražská zoo chová 91 druhů.

Autor: Romana Anděrová

Datum: 1. října 2001

Zařazení: Časopis ABC, ABC 20/2001



reklama
reklama
reklama
reklama

Předplatné ABC

 
reklama

Hry

Speciální nabídka