Hvězdná obloha

Sdílej
 
Druhým dílem pokračuje seriál představující každý měsíc nejzajímavější úkazy na noční obloze. Pokud se v červnu podíváte nad jižní obzor, narazíte na naoranžovělou hvězdu Antares ze souhvězdí Štíra. Určitě si všimnete, že nesvítí klidným světlem, ale spíše na vás pomrkává, mihotá se a sem tam v její naoranžovělé barvě probleskne i nějaký další barevný odstín.

Druhým dílem pokračuje seriál představující každý měsíc nejzajímavější úkazy na noční obloze. Pokud se v červnu podíváte nad jižní obzor, narazíte na naoranžovělou hvězdu Antares ze souhvězdí Štíra. Určitě si všimnete, že nesvítí klidným světlem, ale spíše na vás pomrkává, mihotá se a sem tam v její naoranžovělé barvě probleskne i nějaký další barevný odstín.

Je to způsobeno neklidnou pozemskou atmosférou, která si s úzkým světelným paprskem pohrává. Tento jev, kterému se odborně říká scintilace (scintilla znamená latinsky jiskra), je nejpatrnější nad obzorem.
Pokud hodně zakloníte hlavu a postupně přesunete zrak na hvězdnou oblohu téměř přímo nad vámi, najdete souhvězdí Herkula. Nejvýraznější částí tohoto souhvězdí je lichoběžník, který připomíná květináč a tvoří Herkulovo tělo. Máte-li dobrý zrak, pokuste se podívat na pravou stranu tohoto lichoběžníku. Možná se vám podaří spatřit slabou mlhavou skvrnku, připomínající rozostřenou hvězdičku. Vidíte ji? Pokud ano, díváte se na velmi vzdálenou a starou skupinu hvězd, které se říká kulová hvězdokupa. Ta v Herkulovi vznikla před deseti miliardami let a obsahuje stovky tisíc hvězd. Pokud bychom se nacházeli uvnitř takové kulové hvězdokupy, mohli bychom na obloze pouhým okem spatřit až desetkrát více hvězd než na pozemském nebi. O kousek dál směrem na východ narazíte na velmi jasnou modrobílou hvězdu. Jmenuje se Vega a patří do maličkého souhvězdí Lyra. Zároveň je to nejjasnější hvězda, kterou naleznete na letní obloze. V osmdesátých letech dvacátého století objevila družice IRAS v okolí Vegy prachový disk, ve kterém se tvoří nová planetární soustava. Z planet bude na červnové obloze nejvýraznější Venuše, kterou uvidíte nad severozápadním obzorem krátce po západu slunce.

***

JAK MAPU POUŽÍVAT

Mapka oblohy ukazuje vzhled oblohy tak, jak bychom ji viděli 20. června ve 23 hodin středoevropského letního času (na počátku měsíce platí mapka pro 00.00, na konci pro 22.00). Při pozorování držte mapku šikmo nad hlavou tak, aby k zemi směřovala ta světová strana uvedená na okraji, ke které stojíte čelem. Při pohledu směrem na sever ji tedy musíte otočit vzhůru nohama. Pokud jste si mapku správně zorientovali, měli byste na ní vidět souhvězdí tak, jak je uvidíte i při pohledu na skutečnou oblohu. V mapce není nakreslen Měsíc, jelikož ten mění polohu každou noc. Měsíc a planety vždy najdete poblíž čárkované čáry, která se odborně nazývá ekliptika.

TŘI PLANETY NAJEDNOU

V době od 24. do 25. června se určitě podívejte nad západoseverozápadní obzor, kde v tu dobu najdete rovnou tři planety sluneční soustavy - Merkur (nejslabší), Saturn a Venuši (nejjasnější).

Mapu na červenec najdete v ABC č. 14