Kriticky ohrožených druhů nežije na naší planetě deset, ale mnoho desítek až stovek, patří mezi ně např. i severní forma nosorožce bílého, o kterém jste si mohli přečíst v minulém ábíčku. Vybranou desítku je proto nutné považovat za jakýsi reprezentativní vzorek. Zoologové do něj zařadili zvířata známá, stejně jako druhy, o kterých lidé téměř nic neví, nechybí v něm ani zástupce bezobratlých. Zařadili do něj druhy, které ohrožuje změna klimatu či ztráta životního prostředí, ale i takové, jejichž kritický stav má na svědomí nadměrný lov nebo pytláctví.
Pojďme se podívat, která zvířata by mohla podle WWF v blízké budoucnosti z naší planety definitivně vymizet a proč.
Patří mezi nejznámější ohrožená zvířata, roku 1961 se stala symbolem WWF. Černobílý bambusový "medvěd" (nepatří mezi medvědy!) žije v horských lesích Číny a ve volné přírodě přežívá přibližně 1600 kusů. To je zdánlivě hodně, jenže většina čínských lesů byla vykácena a pandy žijí roztroušené ve více než dvaceti izolovaných populacích. Jedním z cílů WWF proto je propojit tyto populace tzv. biokoridory – lesnatými pásy, jimiž by mohly pandy přecházet z jednoho ostrůvku lesa do druhého a hledat si nepříbuzné partnery k páření.
Nosorožec jávský (Rhinoceros sondaicus)
Zatímco severní forma nosorožce bílého je ve volné přírodě prakticky vyhubená, další druhy se k tomuto bodu rychle blíží. Posledních 60 nosorožců jávských žije na dvou místech jihovýchodní Asie a zachránit je může jen přísná ochrana před pytláky, kteří je loví pro jejich roh. Určitou nadějí je jejich skrytý způsob života – možná, že se někde v pralesích skrývají dosud neobjevení jedinci. Jako byla např. skupina asi dvanácti těchto nosorožců, které na konci roku 2009 vystopovali speciálně cvičení psi ve Vietnamu.
Tygr (Panthera tigris)
Ve volné přírodě přežívá posledních asi 3200 tygrů, z kdysi rozsáhlého areálu rozšíření jim dnes zbylo pouhých 7%, z devíti poddruhů jsou tři vyhubené a podobný osud hrozí i těm zbývajícím. Pronásledují je pytláci, ale jsou i přímým konkurentem člověka, který je zbavil domova a původní kořisti, velkých kopytníků. Ohrožují je klimatické změny, díky nimž stoupá hladina moře a zaplavuje pobřežní mangrovy, domov bangladéšských a indických populací tygrů. WWF ale věří, že letos by mohly mít projekty na ochranu těchto velkých koček mnohem větší šanci na úspěch, neboť letošní rok je podle čínského kalendáře rokem tygra.
Lední medvěd se stal symbolem zvířat, která jsou přímo ohrožena změnami klimatu. Globální oteplování způsobuje tání arktického ledu a medvědi jsou tak nuceni hledat si potravu stále častěji na pevnině, kde se dostávají do konfliktů s lidmi. WWF se také snaží ve spolupráci s vládami severských států omezit znečišťování moří ropnými produkty a v oblastech výskytu ledních medvědů i lodní dopravu.
Mrož pacifický (Odobenus rosmarus divergens)
Jednou z posledních obětí globálního oteplování je pacifický poddruh mrože. Mroži jsou na ledu ještě závislejší, než lední medvědi: na plovoucích ledových krách odpočívají, rodí a krmí mláďata a hledají zde bezpečí před predátory. Nedostatek ledových ker může znamenat přímé ohrožení těchto mohutných zvířat – na podzim roku 2009 objevili vědci na severozápadním pobřeží Aljašky přes 200 uhynulých mrožů!
Tučňák magellanský (Spheniscus magellanicus)
Změny teploty a mořských proudů – možná způsobené klimatickými změnami – mají přímý dopad na tučňáky obývající jižní pobřeží Argentiny. Mořské proudy odnášejí hejna ryb od pobřeží a tučňáci musejí putovat za potravou mnohem dál. To možná vedlo i k jejich hromadné tragédii v loňském roce, kdy moře vyvrhlo stovky tučňáků magellanských na pobřeží v okolí Ria de Janeira. Ohroženi však nejsou jen tučňáci magellanští – rychlý úbytek byl zaznamenán u dvanácti druhů ze sedmnácti.
Více než sto milionů let se toulá největší mořská želva světovými oceány a až lidé ji přivedli na pokraj vyhynutí. Spousta dospělých želv zahyne v rybářských sítích, zvyšující se hladina moří zaplavuje jejich tradiční pláže, kde kladly vejce. Svůj podíl má i zvyšující se teplota, která při inkubaci vajec ovlivňuje pohlaví budoucí želvy. Její vzestup znamená, že se líhne málo samců. Kromě ochrany nakladených snůšek by želvám mohly pomoci mezinárodní dohody omezující rybolov v koridorech, jimiž želvy nejčastěji migrují.
Tuňák atlantský (Thunnus thynnus)
Kdysi hojnou rybu Atlantského oceánu a Středozemního moře přivedl na pokraj zániku nadměrný rybolov. Je to jedna z nejžádanějších ryb, WWF se proto snaží prosadit alespoň dočasný zákaz jejího lovu, aby se mohly obnovit původní stavy. Apelují také na restaurace, obchodníky i konzumenty, aby přestali s tuňáky obchodovat a jíst je.
Horské gorily proslavil film Gorily v mlze se Sigourney Weawerovou v hlavní roli. Od doby, kdy se příběh odehrával, se mnoho nezměnilo, dnes ve volné přírodě přežívá asi 680 horských goril. Protože žijí v jedné z nejhustěji zalidněných oblastí Afriky, je tlak na jejich životní prostředí obrovský. Úsilí ochranářů se proto zaměřuje hlavně na zachování původního horského deštného lesa. Mírumilovným obrům nahrává i fakt, že se staly turistickou atrakcí, která přináší do chudých zemí tolik potřebné peníze.
Monarcha stěhovavý (Danaus plexippus)
Jedním z nejúchvatnějších jevů naší planety je tah milionů a milionů pestře zbarvených motýlů z Kanady a severních států USA do Mexika. Ale i tito masově se vyskytující motýli se ocitli v ohrožení kvůli ztrátě životního prostředí. Tažné druhy je však nutné chránit po celé délce jejich trasy. WWF proto spolupracuje s kanadskými ochranáři, neboť v Kanadě se motýli rozmnožují, stejně jako s Mexickým fondem na ochranu přírody, který má za úkol za pomoci místních obyvatel obnovovat prostředí, v němž přezimují.
