Noční zpěvy

Noční zpěvy
Sdílej
 
O světelném znečištění v okolí velkých měst se mluví již dlouho, ale poznatků o tom, jaké negativní vlivy má na nejbližší přírodu, se ví jen málo.

Dosud nejprokázanější je vliv světelného znečištění na migrace ptáků - mnohokrát už se stalo, že ptáci zamířili k silnému světelnému zdroji a nalétli např. do stožárů vysílače. Poslední incident se stal minulý týden v New Yorku, kdy světelný památník na Ground Zero (místo, kde stály dvě věže Světového obchodního centra zničené teroristickým útokem) doslova uvěznil ve dvou světelných sloupech na deset tisíc migrujících ptáků.

Teprve vypnutí světel je z této pasti vysvobodilo. Nyní vědci z Ornitologického institutu Maxe Plancka v Německu zveřejnili výsledky několikaletého výzkumu hnízdního chování ptáků žijících v blízkosti veřejného osvětlení. Zaměřili se na pět parkových a lesních druhů, největší pozornost věnovali hojně rozšířené sýkoře modřince.

Parus caeruleus •  shutterstock.com

Chování ptáků a začátek hnízdní sezóny se řídí délkou světelného dne, bylo proto jasné, že trvalý pobyt v blízkosti osvětlení, musí toto chování nějak ovlivnit. Dosud ale nebylo jasné, zda vůbec a pokud ano, tak jak. Samci pěvců v období páření označují zpěvem své terirotium a hledají samičky. Samci čtyř druhů z pěti zkoumaných, žijící v blízkosti světla, začínali svůj ranní zpěv mnohem dřív než samci hlouběji v lese. To je zvýhodňuje proti ostatním - přilákají víc partnerek, přestože jsou mnohdy slabší než jejich protějšíky z lesa.

Samičky žijící v blízkosti světel jsou na tom podobně – i ony začínají hnízdit o několik dní dříve, než jejich příbuzné v lese. Zdálo by se, že i pro ně je to výhodné, stihnou během sezóny zahnízdit víckrát, ale není tomu tak. V přirozeně žijící populaci modřinek je hnízdění sladěno s největším výskytem hmyzu, kterým krmí svá mláďata (neboť i hmyz se řídí délkou světelného dne), takže mláďata vyvedená předčasně mohou trpět nedostatkem potravy. Přičteme-li k tomu fakt, že jsou často zplozena méně kvalitními samci, jejich životnost prudce klesá.

Uměle prodloužený den má pro ptáky ještě jednu nevýhodu, oslabuje je nedostatek odpočinku, takže se mnohem častěji stávají kořistí predátorů. Výzkum je zatím na počátku, ale už dnes jeho výsledky naznačují, že je nutné věnovat světelnému znečištění stejnou pozornost, jako znečištění chemickému nebo nadměrnému hluku.

Klíčová slova:
svetlo, ptak, znečištění
 

Články odjinud