Stěhování národů aneb Cesta tam a zase zpátky

Stěhování národů aneb Cesta tam a zase zpátky
Sdílej
 
Každé jaro a každý podzim jsme svědky velkolepé podívané - stěhování národů. Ale ne lidských, dnes se takto hromadně stěhují jen zvířata. (Lidé už ani nemají kam...)

U nás se to týká hlavně ptáků - přesněji - u ptáků si tohoto jevu nejsnáze všimneme. Na podzim mnozí odlétají - rorýsi, vlaštovky, čápi... Vydávají se na cestu dlouhou několik tisíc kilometrů a na jaře se z té dálky zase vracejí. Jiné ptačí druhy - např. havrani, brkoslavi, kvíčaly nebo jikavci - naopak přilétají ze severu a severovýchodu k nám. Tomuto pravidelnému sezonnímu stěhování se odborně říká migrace. A netýká se jen ptáků, na dlouhou cestu tam a zase zpátky se pravidelně vydávají mnozí savci, plazi a obojživelníci, ryby, hmyz a další bezobratlí. Důvody, proč migrují, jsou dva. Tím prvním je rozmnožování, druhým potrava. Ale není neobvyklé, že jde o kombinaci obou - zvířata se stěhují na místa, kde se rozmnožují, protože je tam dostatek potravy pro ně i jejich potomstvo.

Nejpočetnější stádo

Nepočetnější stádo na světě vytvářejí afričtí pakoně. V období dešťů, kdy je dost potravy, žijí ve skupinách o několika desítkách jedinců. Ale jak se přiblíží období sucha, začnou se shromažďovat, až jich je nakonec přes milion. Jednoho dne pak vyrazí na cestu - mohou přitom běžet rychlostí až 60 km/hod. Spolu s nimi se vydá na dlouhou pouť ze Serengeti do Národního parku Masai Mara v Keni i půl milionu dalších kopytníků savany - hlavně zeber a různých druhů gazel. A na podzim se vracejí zpět na velké pláně. Každý rok tak za čerstvou pastvou urazí neuvěřitelných 2700 km. Podle paleontologických nálezů v Olduvajské rokli už takto migrují přes milion let.

Celý článek o obrazovkách najdete v ABC č. 22.

Klíčová slova:
migrace
 

Články odjinud