Sršeň na solární pohon

Sršeň na solární pohon
Sdílej
 
Většina vos a sršňů je nejaktivnější brzy ráno - v této denní době vykazují dvakrát větší aktivitu než v ostatních hodinách. Výjimkou mezi nimi je sršeň východní, která je nejaktivnější v poledne, tedy v době, kdy nejvíc svítí slunce.

Sršeň východní (Vespa orientalis) je o něco menší než naše sršeň obecná (Vespa crabro) a také se liší zbarvením - není černožlutá, ale spíš čokoládově hnědá se dvěma nápadnými širokými žlutými pruhy na zadečku.

Důkladnější sledování těchto sršní při hloubení jejich podzemních hnízd ukázalo nejen to, že jsou nejaktivnější v poledne, ale také, že jejich aktivita je přímo úměrná intenzitě slunečního záření - čím víc slunce hřeje, tím víc a usilovněji hrabou.

Když vědci začali zkoumat, proč se sršeň východní tak nápadně odlišuje od ostatních příbuzných, zjistili, že je schopna přeměňovat sluneční záření a uchovávat jeho energii do zásoby.

Tajemství tohoto zázraku tkví ve skladbě kutikuly - tvrdé chitinové vrstvy, ktera kryje zadeček sršňě. Pod elektronovým mikroskopem je patrné, že hnědě zbarvené části nejsou hladké, ale rýhované množstvím drážek hlubokých asi 160 nm, zatímco žlutě zbarvené proužky jsou tvořené množstvím výčnělků sotva 50 nm vysokých a navzájem propletených.

Sršeň východní <em>(Vespa orientalis) •  Matti Paavola

Hnědá část sršní kutikuly je tak dokonale antireflexní, prakticky vůbec neodráží sluneční záření (při běžném pohledu proto sršeň vypadá jako sametová, není lesklá), naopak ho rozděluje do jednotlivých paprsků, které směřuje k tyčinkám žluté vrstvy. Jejich složitá struktura a spodní vrstva kutikuly je zachycuje a ukládá.

Hlavní roli při ukládání slunečního záření přitom hraje xanthoperin, ono žluté barvivo zodpovědné za zbarvení pruhů na zadečku sršně. Xanthoperin totiž přeměňuje sluneční záření v elektrickou energii. Vědci předpokládají, že část této energie se pak mění biochemickými procesy v energii, kterou hmyz potřebuje ke své namáhavé práci při hloubení hnízda a část ukládá a využívá v době, kdy je sluneční záření nedostatečné.

Tento objev navíc změnil pohled vědců i na celkový metabolismus sršně východní. Až do nedávna se předpokládalo, že se na metabolismu (látkové přeměně) hmyzu podílí především tělesný tuk uložený v zadečku kolem střev, podobně jako se na něm u lidí podílejí játra. Nyní se zdá, že hlavní část látkové přeměny sršně východní obstarává vrstva žlutého pigmentu.

Klíčová slova:
vosa
 

Články odjinud