Ptáci chytřejší než opice

Ptáci chytřejší než opice
Sdílej
 
O krkavcovitých ptácích se dávno ví, že jsou mimořádně inteligentní. Patří dokonce mezi několik málo živočišných druhů, které dovedou cíleně používat nástroje.

Vědci už po několik let věnují pozornost novokaledonským vranám, zdá se totiž, že i mezi svými příbuznými platí za nejchytřejší.

Dokazují to i pokusy, kdy byly vranám předloženy k řešení úlohy, při nichž musely použít dva různé nástroje po sobě - aby se např. dostaly k oblíbené pochoutce, musely prohodit širším tubusem větší kámen, který rozrazil pevná dvířka (menší kámen by na ně byl příliš lehký) a následně vhodit menší kámen do užšího tubusu, jímž by naopak příliš velký kámen neprošel. Tuto zdvojenou úlohu vrány zvládly bezchybně, tak promyšlené chování bylo dosud prokázáno pouze u šimpanzů.

Ovšem nedávné pokusy s těmito vranami přinesly další překvapivé výsledky. Setkají-li se totiž s něčím, co může být potenciálně nebezpečné, používají nástroj i k prozkoumání tohoto předmětu.

Nejprve si nebezpečný předmět bedlivě prohlédnou z povzdálí a teprve pak se opatrně přiblíží. Při dalším ohledávání podezřelého předmětu použijí delší klacík.

Návrat velkého ptáka

Návrat velkého ptáka

Vědci např. předložili vranám napodobeninu velkého sklípkana. Vrána ho nejprve obešla a pak do něj začala strkat klacíkem. Po každém pokusu vždy rychle odskočila do bezpečné vzdálenosti a čekala na reakci "pavouka". Když nereagoval, zkoušela to z druhé strany, nakonec ho klacíkem nadhodila a převrátila. A teprve když nereagoval ani na toto hrubé násilí, odvážila se po něm klovnout zobákám. Stejným způsobem tyto vrány prozkoumávaly napodobeninu hada. Nejprve zrakem, pak klacíkem a až když se přesvědčily, že se "had" opravdu nehýbe, začaly ho zkoumat zobákem.

Vrána novokaledonská •  wikipedia.org

Novokaledonské vrány (Corvus moneduloides) ovšem nejsou jediní opeření "chytrolíni", podobně inteligentní jsou i další krkavcovití ptáci včetně našich druhů. Vědci dělali např. pokusy s havrany (Corvus frugilegus) a ukázalo se, že i oni jsou schopni používat nástroje. A nejen to - dokážou si je i přizpůsobit, např. vyrobit z kusu drátu háček, aby mohli vytáhout potravu z hlubokého válce.

Krkavec hnědokrký (Corvus ruficollis), který žije podobně jako naši krkavci v párech, se zase při lovu ještěrů sdružuje do větších skupin, v nichž mají jednotliví ptáci rozdělené role. Všichni společně vyčkávají, až ještěr vyleze z nory a vzdálí se od ní, jedna dvojice krkavců pak oběti odřízne přístup k noře, zatímco zbývající ptáci se na ni vrhnou a ubijí ji. Taková spolupráce už vyžaduje značnou představivost a abstraktní myšlení.

Neméně chytré jsou i naše straky či sojky, přestože nepatří do rodu Corvus (což jsou vrány, krkavci, havrani a kavky). I tito ptáci dovedou myslet dopředu a podle toho jednat. Krkavcovití jsou navíc schopni napodobovat různé zvuky včetně lidské řeči. A taková mluvící sojka pak prokazuje svou inteligenci i tím, že vyslovuje naučená slova ve správných souvislostech.

Masožravý papoušek - požírač ovcí

Masožravý papoušek - požírač ovcí

Kukačky, které nejsou kukačky

Kukačky, které nejsou kukačky

Klíčová slova:
vrána
 

Články odjinud