Věrné ryby: Soukromý život latimérií

Věrné ryby: Soukromý život latimérií
Sdílej
 
Latimérie je prvním živočichem na světě, kterému se podařilo zastavit čas. Nebo ho přinejmenším důkladně přibrzdit.

 

 

 

Ještě před sto lety znali vědci lalokoploutvé ryby jen z více než 300 milionů let starých zkamenělin. Byli přesvědčeni, že před 65 miliony lety vyhynuly. Objev živé latimérie podivné (Latimeria chalumnae) v roce 1938 byl proto stejná bomba, jako kdyby z hlubin pralesa vypochodoval živý tyranosaurus.

Vyvinuli se z nich čtyřnožci: Pancířnatci a lalokoploutvé ryby překvapují

Vyvinuli se z nich čtyřnožci: Pancířnatci a lalokoploutvé ryby překvapují

Šťastná náhoda

Latimérie žijí v hloubkách 200–700 m, proto tak dlouho unikaly pozornosti lidí. Mimo to jsou velmi vzácné (odhaduje se, že jich dnes zbývá posledních asi 1000), poznatky o jejich životě proto přibývají nesmírně pomalu. Vědci se tak stejně jako v případě první ulovené latimérie musejí spoléhat hlavně na náhodu. A právě náhoda jim nedávno „přihrála“ hned dvě nezávisle na sobě ulovené březí samice pocházející ze dvou odlišných populací. Díky tomu odhalili jedno z nejintimnějších tajemství latimériího života.

Jak to dělají živorodky

Převážná většina ryb vypouští vajíčka (jikry) jen tak volně do vody, samci je oplodní a až na výjimky se o ně dál nestarají. Menší procento ryb zvolilo vnitřní oplození. V takovém případě se zárodky vyvíjejí v těle samice a ta pak rodí živá mláďata (tak se rozmnožují např. oblíbená akvarijní paví očka). Aby měla samice jistotu, že budou všechna vajíčka oplodněna, páří se s několika samci. Mláďata pak mají různé otce, což mimo jiné zajišťuje i větší genetickou variabilitu populace.  

Neznámé latimérie: Vzácný pozdrav z hlubin

Neznámé latimérie: Vzácný pozdrav z hlubin

Monogamní praryby

Když ale vědci podrobili zárodky mláďat uhynulých latimérií genetickým testům, došli k překvapivému výsledku – v obou případech měla mláďata (první latimérie jich měla 23, druhá 26) jen jediného otce. Obě samice tedy byly v době páření „věrné“ jedinému samečkovi. Dosud nezodpovězenou otázkou zůstává, zda jsou latimérie monogamní pouze v době páření nebo žijí s jediným partnerem v nějakém trvalejším vztahu. Monogamie (tj. soužití s jediným partnerem) je tedy stará 300 milionů let.

Jak zastavily čas

Kromě toho, že vědci nahlédli latimériím do soukromého života, podařilo se jim také přečíst jejich kompletní genetickou informaci. Zjistili tak, jak rychle se jejich geny vyvíjejí. Či spíše jak pomalu – geny latimérií se totiž mění mnohem pomaleji než geny ostatních živočichů. Latimérie tak zůstávají po dlouhé miliony let stále stejné, dodnes si uchovaly svůj vzhled i geny „živé zkameněliny“. Mohly si to dovolit, v hloubkách, kde žijí, se zastavil čas: panují tam stále stejné podmínky jako před 300 miliony lety. Nemusely se přizpůsobovat ani žádným nepřátelům, téměř dvoumetrový dravec prakticky žádné nemá, naopak, sám je obá

vaným predátorem.

Všichni jsme bahníci

Nejnápadnějším znakem lalokoploutvých ryb jsou párové ploutve, které připomínají jakési nepodařené končetiny. Dlouho proto panovalo přesvědčení, že právě latimérie jsou předchůdci čtyřnohých živočichů, kteří postupně opustili vodu a vydali se na souš. Nyní vědci mohli srovnat jejich geny s geny suchozemských obratlovců – ještěrů, ptáků i savců. Do tohoto výzkumu zahrnuli i bahníky, ryby, které dýchají vzdušný kyslík a které mají podobně uzpůsobené ploutve. Srovnání přineslo překvapivý výsledek – nejsou to latimérie, ale právě bahníci, kteří mají k současným čtyřnohým živočichům nejblíže.

 

 

Poslední velká cesta odvážných lososů

Poslední velká cesta odvážných lososů

Vánoční výlov: Místo ryb se pod ledem chytá auťák

Vánoční výlov: Místo ryb se pod ledem chytá auťák

Zákeřný zabijácký červ vypadá jako vánoční stromek

Zákeřný zabijácký červ vypadá jako vánoční stromek

Klíčová slova:
ryba, zvire, voda, latimerie
 

Články odjinud