Antilopy s chobotem: Sajgy podruhé vstávají z mrtvých

Antilopy s chobotem: Sajgy podruhé vstávají z mrtvých
Sdílej
 
V době ledové putovaly stepí společně s mamuty. Mamuti vyhynuli, antilopy sajgy zůstaly. Ale začátkem našeho tisíciletí je osud mamutů minul jen těsně.

 

 

 

 

Na pokraji vyhubení se sajgy ocitly dokonce už dvakrát. Poprvé hned na začátku 20. století. Díky přísné ochraně se ale jejich stavy obnovily natolik, že o 50 let později už opět migrovalo po středoasijských stepích a polopouštích téměř dva miliony těchto podivných antilop. Ale pak přišel „pád“, jaký nemá v současném světě obdoby: Během pouhých patnácti let - od roku 1990 do roku 2005 - bylo vyhubeno 95 % všech sajg! Sajga tatarská (Saiga tatarica) tak drží smutný rekord nejrychleji mizejícího zvířete.

Zvíře z pravěku

V době ledové žily sajgy nejen v Evropě a Asii, ale i v Severní Americe. Dnes je to jediný zástupce této skupiny antilop a lze ho právem považovat za takzvaný glaciální relikt (pozůstatek doby ledové). Za to, že přežily až do dnešních dnů, vděčí své nesmírné odolnosti. Jsou přizpůsobené k životu v těch nejdrsnějších podmínkách: V létě panují ve stepi, kde sajgy žijí, teploty přesahující 40 oC, v zimě klesají ke stejným hodnotám pod nulou (tj. až k -40 oC). Aby antilopy v těchto podmínkách přežily, musí pravidelně migrovat za potravou podobně, jako migrují stáda býložravců v Africe nebo bizoni v Severní Americe.

Bezohlední pytláci

S bizony sdílejí sajgy nejen nomádský způsob života, ale i podobný osud – v krátké době je člověk téměř vyhubil nadměrným lovem. Dnes jsou zařazeny mezi kriticky ohrožené druhy a jejich lov je zakázán. Přesto jsou neustále cílem pytláků. Ti se zaměřují především na samce, kteří jsou větší (tudíž je z nich víc masa) a hlavně mají rohy, které jsou stejně jako rohy nosorožců ceněné v tradiční čínské medicíně. Oblíbený způsob lovu je přitom značně drastický – pytláci pronásledují antilopy na motorkách tak dlouho, až je zcela uštvou.     

Boj o samce

Přednostní lov samců má na populaci sajg mnohem větší dopad než jen pouhé snižování jejich počtu. I když jich zdánlivě zbývá dost, bez samců se nemohou rozmnožovat. Sajgy žijí v harémech a na skupinu přibližně deseti až dvaceti samic připadá jeden samec. V populaci zdecimované lovem je to ale jediný samec na sto či více samic. Tento nepoměr vede ke změnám přirozeného chování - například tomu, že samice začnou o možnost páření bojovat mezi sebou. Důsledkem může být, že se v některém roce nenarodí skoro žádná mláďata. 

Pomáhají i místní

Rychlý úbytek tak jedinečného živočišného druhu zalarmoval vědce celého světa a v Kazachstánu, kde v současné době žije největší populace sajg, jim mezinárodní tým věnuje zcela mimořádnou pozornost. Kromě vlastní ochrany a výzkumu se vědci zaměřili i na osvětu místních obyvatel a jejich zapojení do boje proti pytlákům. Jejich úsilí začalo přinášet první výsledky už v roce 2011, kdy se přibližně 20 000 sajg poprvé vrátilo na místa, kde tradičně rodily mláďata.

Úspěšný restart

Hromadný porod má pro přežití druhu klíčový význam – osamělá mláďata se snadno stanou kořistí predátorů, vlků či orlů. Když se jich ale narodí hodně najednou, přežije dostatečný počet na to, aby se populace obnovila a zvětšovala. Růst populace sajg může být navíc za vhodných ochranářských opatření docela rychlý: Samice dospívají již v jednom roce věku a obvykle rodí dvojčata, někdy i trojčata. Při posledním sčítání v loňském roce tak už vědci napočítali 150 000 jedinců. Sajgy tak již podruhé dostaly šanci na život. 

 

 

Zlechtaná surikata! Nejvtipnější a nejroztomilejší video týdne

Zlechtaná surikata! Nejvtipnější a nejroztomilejší video týdne

Za lemury na Madagaskar: Nocuje se v jeskyni

Za lemury na Madagaskar: Nocuje se v jeskyni

Vědci přidali slepicím dinosauří ocas

Vědci přidali slepicím dinosauří ocas

Klíčová slova:
zvire, sajga
 

Články odjinud