O ježky se začali chovatelé zajímat v 80. letech minulého století. Jedním z důvodů bylo hledání zvířat vhodných pro alergiky a právě ježci produkují jen nepatrné množství alergenů. Přesto mají svá ale...
Hlučný smraďoch
Ani po zdomácnění neztratil ježek nic ze svých vlastností. Především si uchoval noční aktivitu. Den prospí a je pěkně nevrlý, když ho někdo budí. O to aktivnější je v noci. Usnout vedle ježčí ubikace, ve které ježek dupe, funí, mlaská a rámusí s miskou na krmivo, je téměř nemožné. Ježčí terárium o minimálních rozměrech 1 x 1 m je nutné denně čistit. Ježek totiž není moc čistotný, a protože je masožravec (hmyzožravec), jeho trus opravdu nevoní.
Maratonci
Ač se to nezdá, ježek se v přírodě při shánění potravy dost naběhá. Někteří uběhnou za noc i 8–9 km. Spoustu pohybu proto potřebuje i v zajetí. Částečně to vyřeší běhací kolečko, lepší je ale nechat ho večer proběhnout po bytě. Musí se ale hlídat, protože dovede v bytě rychle zmizet za knihovnou či jinde. Pro někoho může být problém i krmení. I když hlavní část jeho potravy nahradí kočičí krmivo, přídavek hmyzu je nezbytný. Chovatel si proto nesmí ošklivit moučné červy, cvrčky či saranče.
Bodliny v pohotovosti
Označení „domácí mazlíček“ není zcela přesné. Mazlení brání nejen bodliny, ale hlavně samotářská povaha ježků. Aby se ochočil a stalo se z něj přítulné zvíře, které bude ke svému chovateli přibíhat na zavolání, musí se mu denně trpělivě věnovat a odmalička ho na sebe zvykat. I tak je ježkovi kontakt s člověkem občas nepříjemný. V takových chvílích je nevrlý, funí, nadskakuje a snaží se ho zježenými ostny popíchat.
Zvířátko pro poškoláky
Přes všechny zmíněné „nedostatky“ si ježci získávají stále víc fanoušků. Nejen proto, že jde o zvíře vhodné pro alergiky, ale mnoho lidí touží mít doma něco méně obvyklého. A to ježci rozhodně jsou. Jsou dlouhověcí - při dobré péči se dožívají až osmi let. A jejich večerní a noční aktivitu vítají chovatelé, kteří jsou přes den v práci či ve škole a svému zvířátku se mohou věnovat až večer.
