Vetřelci a dobyvatelé: Přistěhovalci likvidují původní druhy

Vetřelci a dobyvatelé: Přistěhovalci likvidují původní druhy
Sdílej
 
Nepůvodní druhy živočichů a rostlin mohou být za určitých podmínek neškodní. Ale mnozí z nich se na novém území chovají jako dobyvatelé, vetřelci, kteří likvidují původní zvířenu a rostlinstvo.

Druhy na černé listině

Nezáleží na tom, zda jsou velcí či malí. Některé z těchto tzv. invazních druhů se dnes ocitly na celoevropském seznamu nežádoucích – na černé listině. Ta v současné době zahrnuje 37 druhů rostlin a živočichů, jejichž přítomnost není v Evropě vítaná.

U některých je důvod opravdu zjevný, v evropských podmínkách nikdy nepřinášely lidem jakýkoliv užitek a nejenže jsou konkurentem původních druhů, mnozí z nich přímo škodí. Příkladem takového druhu může být sršeň asijská, která je přímým konkurentem naší sršně obecné. A i když není na rozdíl od mnohem obávanější a větší sršně mandarínské agresivní vůči lidem, patří k obávaným škůdcům.

Jako všechny sršně je totiž dravá a její hlavní kořistí jsou včely.

A protože včelařství je v Evropě, zejména ve Středomoří, kam se omylem dostala nejdříve, našla tu bohatě prostřený stůl – včelky jako na talíři. Není divu, že jejím úhlavním nepřítelem jsou právě včelaři. Podívejte se, jak si skupina sršní usnadňuje lov – drží se v blízkosti česna a loví unavené vracející se dělnice.    

Nebezpeční vetřelci

Některé invazní druhy, které se ocitly na seznamu, byly původně považované za užitkové. A lidé je do přírody vysazovali záměrně nebo se je dokonce pokoušeli chovat na farmách. V některých případech se to podařilo, naneštěstí. To byl třeba případ jedné z největších žab světa, skokana volského.

Tento tropický a subtropický druh z jihovýchodních oblastí USA je vzhledem ke své velikosti majitelem i největší porce žádané delikatesy – žabích stehýnek. A právě kvůli stehýnkům se tito skokani začali chovat na farmách (odkud ale snadno unikali), vysazovali se do přírody nejen v dalších částech Ameriky, ale také v Evropě a jihovýchodní Asii. Pokusy o založení skokaních farem proběhly dokonce i u nás, naštěstí se v našich klimatických podmínkách těmto teplomilným žabám nedaří. A tak zůstaly jen ve vytápěných teráriích nadšených teraristů. Proč je skokan tak nebezpečným vetřelcem, prozradí naše video. Sežere totiž úplně všechno, co se pohne v jeho dosahu.

Dobyvatelé na okraji Prahy

Umělé farmové chovy stojí za invazí dalšího nepůvodního druhu živočicha, nutrie říční. Tito jihoameričtí hlodavci se v Evropě téměř celé minulé století chovali na kožešinových farmách, odkud čas od času utíkaly. S ukončením provozu kožešinových farem, především v naší republice, se spousta nutrií dostala na svobodu záměrně, byla prostě z farem vypuštěna na svobodu. A protože u nás nemají žádného přirozeného nepřítele, vzhledem k vyhubení bobra ani konkurenta, a naopak tu našly vhodné životní podmínky, začaly se tu úspěšně množit.

Více než úspěšně, jako většina hlodavců mají nutrie ve vrhu více mláďat (v průměru 5-6), mohou mít několik vrhů do roka a mláďata rychle dospívají. A tak není divu, že dnes tito velcí hlodavci žijí v okolí vod na mnoha místech naší republiky. Nejlépe se jim přitom daří v blízkosti měst – dnes často i přímo v jejich centrech.

Původně divoké zvíře ztratilo dlouhým umělým chovem a šlechtěním mnoho ze své přirozené plachosti a jen málokdo odolá roztomilému přátelskému hlodavci, aby mu nepřinesl nějakou lahůdku. Nutriím se tak zejména ve městech opravdu daří. Podívejte se, jak se jim líbí třeba na východním okraji Prahy, u říčky Rokytky.

Nové kolonie

O rok později Rokytka prošla revitalizací, která zcela změnila tvář lokality. Z početné kolonie zbyla jen jedna rodina. A kam zmizely ostatní nutrie? Rokytka na své 36 km dlouhé cestě meandruje, vytváří slepá ramena, protéká několika přírodními parky, napájí kaskádu rybníků a prakticky na celé své trase poskytuje nutriím ideální podmínky k životu. Pro nutrie vystěhované z jednoho krátkého úseku řeky tak nebyl problém přesunout se o pár desítek či stovek metrů dál a založit nové kolonie nebo se připojit k již stávajícím. Poslední rodince, která se vystěhovat nemusela, se ovšem daří skvěle.  

 

Nutrie se samozřejmě nezabydlely jen v Praze (kde je lze zastihnout dokonce i v samém centru), žijí i v celé řade dalších velkých i menších měst. Podívejte se, jak se těmto roztomilým hlodavcům daří uprostřed Hradce Králové na soutoku Labe a Orlice (a také si všimněte, že krmení holou rukou se nemusí vyplatí).

Více najdete v novém ABC 19

Více o zvířatech najdete tady

5 nevítaných zvířat: Vetřelci přicházejí

5 nevítaných zvířat: Vetřelci přicházejí

Společný nepřítel: Pozor na rostlinné vetřelce!

Společný nepřítel: Pozor na rostlinné vetřelce!