Drink pro opičky: Od koho se lidé naučili pít?

Drink pro opičky: Od koho se lidé naučili pít?
Sdílej
 
Alkohol je v podstatě jed, přesto ho lidé mají rádi (někteří až moc). Nejsou však ani první ani jediní: Dávno před nimi mu holdovaly malé poloopičky.

 

Alkohol není vynálezem člověka – v přírodě se v podobě kvasícího ovoce či různých sladkých šťáv vyskytuje běžně. A spousta zvířat tyto kvasící šťávy záměrně vyhledává. Mezi ně patří například hmyz, sloni, plchové, klokani a také šimpanzigorily.

Užitečná mutace

Trávení alkoholu umožňuje lidoopům mutace genu, který řídí vznik enzymu štěpícího alkohol. Zmutovaný gen urychluje jeho rozklad až 40krát! My lidé jej máme společný s šimpanzi a gorilami. Vědci proto předpokládali, že k mutaci došlo u jejich společných předků - hominidů, kteří před 5 až 20 miliony lety sbírali na zem spadané kvasící ovoce. Nyní však zjistili, že obliba alkoholu sahá do mnohem vzdálenější minulosti. "Popíjení" totiž prokázali i u dvou nočních poloopic.

Ksukol ocasatý se na Zemi objevil asi před 70 miliony let

Opičí pijáci

Jednou ze dvou "poloopičích alkoholiků" je ksukol ocasatý (Daubentonia madagascariensis), který se vyskytuje jenom na Madagaskaru. Druhým pak outloň váhavý (Nycticebus coucang) z Indonésie. Už jen to, jak vzdálené jsou od sebe oblasti, v nichž žijí, napovídá, že se jejich obliba alkoholu vyvinula nezávisle na sobě. Poloopice se od vývojové linie vedoucí k vyšším primátům oddělily před více než 60 miliony lety. Vědci proto usoudili, že ke zmíněné mutaci muselo dojít ještě předtím.

Palmový nektar

Outloň váhavý byl už v minulosti pozorován, jak si v přírodě pochutnává na zkvašeném nektaru palmy Eugeissona tristis. Ačkoli nektar obsahuje až 3,8 % alkoholu, tvoří přes 40 % potravy outloňů! U ksukolů si vědci jejich schopností trávit alkohol zpočátku nebyli jistí. V období dešťů tvoří až 20 % jejich potravy šťáva z květů palmy poutníků (Ravenala madagascariensis. Vědci ale neměli možnost určit její obsah alkoholu. A tak připravili experiment, který měl ukázat, jak moc zkvašený nápoj ksukoly láká. A stejným pokusům pro jistotu podrobili i outloně. 

Kruhový drink bar

Oběma poloopičkám připravili kulatý stolek, do něhož zapustili řádku nádob. Naplnili je nealkoholickými nápoji a "nektarem" s různou koncentrací alkoholu. Oba druhy svou volbou vědce překvapily – nejenže poznaly, které nádobky alkohol obsahují a které ne, ale zcela neomylně a opakovaně volily roztok, v němž byla koncentrace alkoholu nejvyšší. Ksukolové se dokonce projevili jako vyslovení notorici. Zkvašený nápoj hledali i v nádobkách, které již vyprázdnili, a zjevně se dožadovali přídavku.


A co pusa na dobrou noc?

Opička se neopije

Polopičky se neopíjejí – alkohol jejich chování nijak nemění. Outloni a ksukolové přitom vesele popíjejí noc co noc. Důvody jsou zřejmě dva: Alkohol se v přírodě vyskytuje jen ve velmi malých koncentracích. A díky genové mutaci jej trávicí enzymy poloopic téměř okamžitě rozštěpí na jednoduché cukry, které slouží jako zdroj energie.

A proč se opíjejí lidé, kteří mají stejně zmutovaný gen? Pálené alkoholické nápoje jsou mnohem silnější než zkvašené ovoce (obsahuje víc alkoholu) a neporadí si s nimi ani zmíněná mutace.

 

Vraždění neviňátek: Pravda o zvířecí lásce k mláďatům

Vraždění neviňátek: Pravda o zvířecí lásce k mláďatům

Jedovatá kořist orangutanů: Kopance do outloňů

Jedovatá kořist orangutanů: Kopance do outloňů

Nosatý potápěč: Vodní opice z Bornea

Nosatý potápěč: Vodní opice z Bornea

(Ne)dobré banány: Žlutému ovoci zvoní hrana

(Ne)dobré banány: Žlutému ovoci zvoní hrana

Opičí olympiáda: Nejlepší sportovní výkony

Opičí olympiáda: Nejlepší sportovní výkony

Jak se opice naučily mluvit

Jak se opice naučily mluvit

Na lovu mravenců: Proč šimpanzi nežerou jen ovoce

Na lovu mravenců: Proč šimpanzi nežerou jen ovoce