Alkohol není vynálezem člověka – v přírodě se v podobě kvasícího ovoce či různých sladkých šťáv vyskytuje běžně. A spousta zvířat tyto kvasící šťávy záměrně vyhledává. Mezi ně patří například hmyz, sloni, plchové, klokani a také šimpanzi a gorily.
Užitečná mutace
Trávení alkoholu umožňuje lidoopům mutace genu, který řídí vznik enzymu štěpícího alkohol. Zmutovaný gen urychluje jeho rozklad až 40krát! My lidé jej máme společný s šimpanzi a gorilami.
Vědci proto původně předpokládali, že k mutaci došlo u jejich společných předků - hominidů, kteří před 5 až 20 miliony lety sbírali na zem spadané kvasící ovoce. Ukázalo se ale, že obliba alkoholu sahá do mnohem vzdálenější minulosti. „Popíjení“ totiž odborníci prokázali i u dvou nočních poloopic.
Opičí alkoholici
Jednou ze dvou „poloopičích alkoholiků“ je ksukol ocasatý (Daubentonia madagascariensis), který se vyskytuje jenom na Madagaskaru. Druhým pak outloň váhavý (Nycticebus coucang) z Indonésie.
Už jen to, jak vzdálené jsou od sebe oblasti, v nichž žijí, napovídá, že se jejich obliba alkoholu vyvinula nezávisle na sobě. Poloopice se od vývojové linie vedoucí k vyšším primátům oddělily před více než 60 miliony lety. Vědci proto usoudili, že ke zmíněné mutaci muselo dojít ještě předtím.
Pokusný ksukol a outloň
Outloň váhavý byl už v minulosti pozorován, jak si v přírodě pochutnává na zkvašeném nektaru palmy Eugeissona tristis. Ačkoli nektar obsahuje až 3,8 % alkoholu, tvoří přes 40 % potravy outloňů!
U ksukolů si odborníci jejich schopností trávit alkohol zpočátku nebyli jistí. V období dešťů tvoří až 20 % jejich potravy šťáva z květů palmy poutníků (Ravenala madagascariensis). Vědci ale neměli možnost určit její obsah alkoholu. A tak připravili experiment, který měl ukázat, jak moc zkvašený nápoj ksukoly láká. A stejným pokusům pro jistotu podrobili i outloně.
Kruhový drink bar
Oběma poloopičkám připravili kulatý stolek, do něhož zapustili řádku nádob. Naplnili je nealkoholickými nápoji a „nektarem“ s různou koncentrací alkoholu.
Oba druhy svou volbou vědce překvapily – nejenže poznaly, které nádobky alkohol obsahují a které ne, ale zcela neomylně a opakovaně volily roztok, v němž byla koncentrace alkoholu nejvyšší. Ksukolové se dokonce projevili jako vyslovení notorici. Zkvašený nápoj hledali i v nádobkách, které již vyprázdnili, a zjevně se dožadovali přídavku.
Opička se neopije
Polopičky se neopíjejí – alkohol jejich chování nijak nemění. Outloni a ksukolové přitom vesele popíjejí noc co noc. Důvody jsou zřejmě dva: Alkohol se v přírodě vyskytuje jen ve velmi malých koncentracích. A díky genové mutaci jej trávicí enzymy poloopic téměř okamžitě rozštěpí na jednoduché cukry, které slouží jako zdroj energie.
A proč se opíjejí lidé, kteří mají stejně zmutovaný gen? Pálené alkoholické nápoje jsou mnohem silnější než zkvašené ovoce (obsahuje víc alkoholu) a neporadí si s nimi ani zmíněná mutace.
