Jako v kouzelné pohádce si přijdete při pohledu vzhůru v jeskyni Waitomo na severním ostrově Nového Zélandu. Na temném stropě uvidíte tisíce modrozelených bodů, které připomínají hvězdy na nočním nebi. Tu parádu nepřipravili filmoví specialisté, ale samotná příroda. Vlhké stropy jsou totiž domovem larvám komárů Arachnocampa luminosa. Svítí, protože mají hlad.
Je to past!
Taková hladová larva, to není žádná legrace. Ze své pozice spouští až půl metru dlouhé vlákno s lepkavými kuličkami tvořenými vlastní močovinou. Rozvěšené ozdoby nejsou pro parádu. Jakmile má larva hlad, začne výrazně svítit a toho si všimnou mouchy, můry a další okřídlený hmyz. Obrátí svojí pozornost a směr letu k modrozelenému světélku jako k lampě. Těsně před cílem se přilepí ke kuličkám a vyšlou po vláknu vibrace. Larva okamžitě ví, že se chytila kořist. Začne náhrdelník požírat, dokud se nedostane až k hmyzu a pomalu zase vyhasíná.
Chemické světlo
V těle larvy pochopitelně není žádná baterka, stejně jako jí nemá nám dobře známá světluška. Světlo vzniká bioluminiscencí, tedy chemickým procesem, při kterém se v larvě (ale klidně i v té světlušce) míchají enzymy a energie z reakce je vyzařována především jako světlo. Tepelné záření vzniká v téměř zanedbatelné míře.
Pár dní života
Larva Arachnocampy “rybaří” poměrně dlouho – celých devět měsíců trvá, než se z ní stane dospělec. Ten nemá ústa nebo zažívací ústrojí a umírá po několika dnech, během kterých samice nakladadením vajíček udrží strop ve svítícím stavu. Sledují ho se zájmem nejen vědci, ale i návštěvníci už pěkných pár let. Larvy se staly celosvětovými celebritami. Jen není dobré na ně svítit ostrým světlem – pak svoje vlastní utlumují.
Mohlo by vás zajímat:
Na voru do jeskyně
Jeskyně Waitomo byla objevena relativně nedávno, až roku 1887. Původní maorští obyvatelé sice o jeskyni věděli, ale protože byl vchod zatopený, nikdy se dovnitř nepodívali. Ostatně, proč taky – v oblasti je jeskyní mnohem více. Teprve náčelník Tinorau společně s anglickým geografem Fredem Macem začali koncem 19. století mapovat, co v jeskyních leží. Dovnitř se dostali na malém voru. Měli jenom svíčky. A nestačili se divit.
Uvnitř vápence
Waitomo je jednou z mnoha vápencových jeskyní v regionu. Všechny se začaly formovat před nějakými 30 milióny lety. Dnes nabízejí dechberoucí krasové útvary a rozlehlé síně, jako je ve Waitomu třeba Katedrála s výškou okolo 18 metrů anebo tunely, kterými teče potok s až neúměrně velkými úhoři. Mace a Tinorau se do jeskyně mnohokrát vrátili, až ji Tinorau roku 1889 otevřel veřejnosti.
Návrat majitelům
Správu jeskyně ale Maorům stát odebral na začátku 20. století. Oficiálním důvodem byla špatná péče o přírodní památku. Teprve roku 1989 získali potomci Tinoraua své území zpět a opět provádějí návštěvníky skrz celý labyrint. Prohlídková trasa může zabrat několik hodin a končí v tunelu, kterým protéká potok, skrz který se Tinorau poprvé do jeskyně dostal. Právě nad vodou jsou nejkrásnější konstelace svítících larev.
Nedýchat!
Protože jde o světový unikát, jsou larvy pod pečlivým odborným dohledem. Správci jeskyně pravidelně měří teplotu vzduchu, vlhkost a úroveň oxidu uhličitého, který vzniká vydechováním lidských návštěvníků. V případě, že turistický ruch naruší přirozené životní podmínky larev, jsou jeskyně uzavřeny do té doby, než se prostředí opět ustálí na původních hodnotách.
