Jako domácí mazlíčci se andulky (Melopsittacus udnulatus) chovají už více než 150 let. Za ty roky, které s námi tito malí papoušci strávili, jsme je dokonale poznali a odhalili všechna jejich tajemství. Alespoň si to myslíme.
Test z gramatiky
Ve skutečnosti si andulky stále ještě jistá tajemství ponechávají. Odhalit je může ten, kdo jim zadá správný úkol nebo připraví vhodný test. To se nedávno podařilo vědcům, kteří andulky vyzkoušeli z gramatiky. Samozřejmě ne z češtiny ani angličtiny, v testu použili "věty" – řetězce sestavené z úryvků ptačího zpěvu. A zkoumali, zda jsou ptáci schopni chápat jejich význam podle struktury řetězce. Tuto schopnost mají lidé a ještě pár dalších živočichů, ale u ptáků to zatím zkoumáno nebylo.
Ptačí věty
Testu se kromě andulek zúčastnily ještě zebřičky - další oblíbený exotický pták, pro změnu zástupce pěvců. Vědci jim připravili několik "vět" tvořených třemi úryvky ptačích melodií sestavených do určitého pořadí. Každý úryvek označili písmenem A, B nebo C. Pak naučili oba druhy reagovat klovnutím na skladbu sestavenou z úryvků v pořadí AAB, zatímco tytéž pasáže sestavené v pořadí ABA měli ignorovat. Když to andulky i zebřičky ovládaly, vědci jim skladby obměnili – místo řetězce AAB jim přehráli "větu" CCA.
Andulky uspěly
Reakce obou druhů na novou skladbu se zásadně lišila. Zebřičky tentokrát nezareagovaly ani na jednu. Obě končily na A, a ony měly zafixované, že mají takto zakončený sled melodií ignorovat. Zato andulky se odlišnou melodií zmást nedaly. Poznaly, že skladba CCA má stejnou strukturu jako AAB. Tedy že se v ní nejprve dvakrát opakuje stejný motiv a pak jiný. A daly to najevo souhlasným klovnutím. Andulky tak jsou tak podle vědců schopné určité abstrakce - poznají smysl sdělení díky jeho gramatické struktuře. Za větnou skladbu tak dostaly od vědců za jedna.
Nenáročný mazlíček
Andulky se v zajetí výborně množí, jsou tedy snadno a levně k sehnání. Než si ale nějakou pořídíte, měli byste o ní něco vědět, abyste jí dopřáli všechno, co potřebuje ke štěstí.
Společnost
Andulky žijí v hejnech a v nich vytvářejí trvalé páry. Nejlepší tedy je, pořídit si rovnou dvě. Když si pořídíte jednu, musíte jí věnovat mnohem víc času: povídat si s ní, hrát si a mazlit se s ní.
Pohyb
Bez pohybu pták strádá a tloustne. Andulka proto uvítá, když ji necháte proletovat po dobře zabezpečené místnosti. Z klece ji ale lze pustit, až když se seznámí s okolím a zvykne si, že klec je její domov, kde bude spát a kde najde potravu a čistou vodu.
Ochočení
Ochočená andulka bere lidi jako své "hejno" a netrpí tolik samotou. Nejlépe se ochočí mladý pták, i tak to vyžaduje trpělivost. Je třeba na něj co nejčastěji mluvit, podávat mu (zpočátku přes pletivo klece, později dovnitř) oblíbené pochoutky, nastavovat ruku, aby si na ni zvykl. Když se jí přestane bát, může si začít zvykat na dotyk - hlazení na bříšku, později drbání na hlavičce.
Mluvení
Když je andulka ochočená, můžete ji začít učit mluvit. Vybírejte slova, která obsahují zvučné souhlásky (vhodné jsou např. r, č, l, k, méně vhodné s, p, t...). Vybrané slovo pak andulce zblízka donekonečna opakujte i několikrát denně. Vhodné je začít jejím pojmenováním, protože to slyší i v době mimo učení. Tak jako lidé ale nejsou všechny andulky stejně učenlivé, některé začnou slova opakovat hned, jiné se mluvit nenaučí nikdy. I naučená slova je třeba s andulkou pravidelně opakovat.
Minimální nároky
Andulky patří k nejméně náročným mazlíčkům. Nevadí jim chlad (ale ne průvan), celoročně mohou být i ve venkovní voliéře. Nevyžadují drahé krmení: jsou semenožravé, mají rády ovoce, zeleninu a větvičky nejedovatých dřevin. Kromě čisté pitné vody uvítají mělké koupátko, misku čistého říčního písku a sépiovou kost jako zdroj vápníku.
Není pro každého
V některých případech může být překážkou, že andulka není tichý společník, nebo že ji nenaučíte chodit na záchůdek. Trousí bobečky, kudy létá, rozhazuje nečistotu kolem klece. A rozhodně se nehodí do domácnosti, kde je někdo alergický na peří.
