Je hodně nej, která jsou s řekou Yarlung Zangbo spojená. Třeba hned to první: Jde o nejvýše položený významný tok na světě. Pramení v Tibetu, tedy na takzvané střeše světa na dohled od vrcholků Himálaje, u ledovce Angsi (5590 metrů nad mořem) a žene se jižně od města Lhasy, kolem státu Bhútán a po zatočení se vlévá do Bengálského zálivu.
Pořádná řeka
Další nej? Tady je: Zangbo je nejdelší tibetskou řekou. Od pramene k ústí do moře měří 2840 kilometrů. Když se podíváte na mapu, tak modrou linii Zangba skutečně nepřehlédnete. Do hornaté krajiny se vpisuje jasně a výrazně a i když se na různých místech jmenuje jinak, je to stále jedna a ta samá řeka. Nejpřitažlivější zářez má na jednom místě, kde se zakusuje 6009 metrů hluboko do země.
Nej kaňon
Šest kilometrů, to už je pořádná hlubina. Zangbo se tak hluboko dostává mezi horami Namča Barva (7782 metrů) a Gyala Peri (7294 metrů) v Ásámské Himálaji. Sklony stěn jsou větší než 45°, proto tu nemluvíme o údolí, ale o kaňonu. Druhý nejhlubší kaňon je Keli Gendaki v Nepálu (4403 metrů), Zangbo tedy bez problémů shrabuje cenu za hloubku. Krom toho, že je strmý a hluboký, tak je také neuvěřitelně dlouhý – měří 504 kilometrů a to z něj dělá nejdelší kaňon na světě. Dokonce i mnohem slavnější americký Grand Canyon je o 56 kilometrů kratší.
Přečtěte si také:
Divoká voda
Průměrná hloubka kaňonu je kolem 2250 metrů, přičemž u hory Namča Barva dosahuje v průměru 5 kilometrů. V jednom místě, které se nazývá Great Turn Valley, jsou od sebe stěny údolí pouhých 100 metrů daleko. Voda zde proudí rychlostí 84 kilometrů v hodině. Právě svými parametry se soutěska zapsala do Guinessovy knihy rekordů jako nejhlubší. Kaňon se po změření roku 1994 dostal do širokého povědomí a stal se neuvěřitelně přitažlivým pro adrenalinové sportovce.
Kajaky na vlnách
Sportovní zájem o Yarlung Zangbo propukl v devadesátých letech minulého století. Řada expedic sem zamířila s kajaky a touhou překonat nejdivočejší úseky řeky. Většina z nich ale své snažení vzdala kvůli nestálému počasí a nebezpečným peřejím anebo po tragických událostech. Děly se poměrně často a nevyhýbaly se ani zkušeným borcům – například americký kajakář Doug Gordon se roku 1998 v řece utopil v rámci výpravy National Geographic a jeho loď ani tělo nikdy nebyly nalezeny. První úspěšný sjezd horní části kaňonu proběhl až roku 2002:
Skryté vodopády
Sportovci začali řece přezdívat „Everest mezi řekami“ a nejsou jediní, koho přitahuje. Dobrodruzi a cestovatelé sem jezdí prozkoumávat pro západní svět neznámá údolí a okolí řeky. Zásadní objev přinesl třeba rok 1999, kdy byly „objeveny“ 35 metrů vysoké vodopády pojmenované případně Hidden Falls, tedy Skryté vodopády.
Spousta kytek!
Do kaňonu se rádi vracejí také přírodovědci. Roste tu přes 4000 druhů rostlin, z nichž dobrá polovina je endemická pro tibetskou náhorní plošinu. Z toho důvodu zde čínská vláda zřídila národní park, který přidal k oblasti další nej – je nejvýše položeným národním parkem na světě.
