Květy pod vodou: Opylování na mořské louce

Květy pod vodou: Opylování na mořské louce
Sdílej
 
Opylení kvetoucích mořských rostlin neobstarává jen proudění vody: Nový výzkum ukázal, že existují mořští opylovači!

 

Většina sladkovodních i mořských rostlin se běžně rozmnožuje oddenky. Jedná se o typ vegetativního rozmnožování, při němž vznikají klony mateřské rostliny. Z dlouhodobého hlediska je ale nezbytné se alespoň občas rozmnožit pohlavně, to znamená semeny. Pohlavní rozmnožování zvyšuje genetickou rozmanitost a semena se navíc mohou šířit na větší vzdálenosti. Aby k němu ale došlo, je potřeba opylit květy

Podvodní problém

Sladkovodní rostliny řeší svůj problém s opylováním květů poměrně jednoduše: Většina z nich prostě svůj květ vystrčí nad hladinu a zpřístupní ho tak včelám, motýlům a dalším létajícím opylovačům. Ty mořské to mají složitější - často je nad nimi tak vysoký vodní sloupec, že by k hladině nedosáhly. A nad ní stejně moc hmyzu nelétá. Vědci proto předpokládali, že kvetoucí mořské rostliny opylují mořské proudy, které unášejí pylové částice.

Podmořské louky jsou důležitým ekosystémem pro celou řadu živočichů, na obr. kareta obrovská (Chelonia mydas)

Vodní "včely"

Nový výzkum však ukázal, že mořské rostliny nemusí spoléhat jen na proudění vody. Tvorové, kteří přenášejí pyl z květu na květ, žijí i v oceánech.  Nejedná se ovšem o hmyz, ale o drobné zástupce planktonu. Nejčastějšími opylovači jsou zoey – larvy krabů, a drobní mnohoštětinatí červi.

Želví tráva

Mořské opylovače využívají rostliny známé jako "mořská" nebo "želví tráva". Přezdívku dostaly právem, opravdu se podobají trávě. A jsou dvoudomé: Na jedné rostlině vyrůstají pouze samčí květy a na jiné samičí. Aby došlo k opylení, musí pylová zrna ze samčích květů překonat určitou vzdálenost k rostlině nesoucí samičí květy. A právě tento přenos pylu zprostředkovávají živočichové.

Mnohoštětinatí červi jsou schopní přenášet i několik pylových zrn najednou

Opylovači

Jak moc je želví tráva závislá na svých opylovačích, sledovali vědci při pokusech v několika akváriích. K některým rozkvetlým rostlinám přidali plankton, jiným poskytli v akváriu jen mírně proudící vodu. V nádržích bez planktonu zůstala navzdory proudění vody většina rostlin neopylená. Naznačuje to, že bez pomoci planktonu želví tráva nedokáže vytvořit dostatek semen.

Lepkavá odměna

A jak a proč vlastně plankton pylová zrna přenáší? Mořská tráva využívá podobnou strategii jako suchozemské rostliny. Za přenos pylu nabízí svým opylovačům potravu - sladký a výživný sliz, jímž jsou pylová zrna obalená. Sliz je ovšem také lepkavý. Mnohá zrna se proto přilepí na různé výběžky a nerovnosti na tělech korýšů či červů, kteří je pak přenášejí dál.

Květy s chapadly

Samičí květy si ovšem musejí pyl "ulovit". Jejich blizny se podobají dlouhým chapadlům, na která se živočich nesoucí na svém těle pylové zrno přilepí. Jeho zajetí trvá přibližně dvě hodiny, po té době se sliz rozpustí a opylovač je propuštěn. Na blizně samičího květu zůstává pylové zrno, jehož pylová láčka začala prorůstat čnělkou k vajíčku v semeníku. Tam pak dojde k oplození. A propuštění korýšci nebo červi putují k dalším a dalším květům. Jako opravdové pilné "včelky" pracující pod mořskou hladinou. 


Sladkovodní příbuzní: Řečanka

Sladkovodní příbuzní

Želví tráva Thalassia testudinum, která vytváří v mělkých tropických mořích rozsáhlé louky, patří do příbuzenstva voďankovitých (Hydrocharitaceae). Čtyři zástupce těchto mořských i sladkovodních rostlin najdete i v našich vodách. Nejběžnější je voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae), která roste ve slepých říčních ramenech, tůních a na okrajích rybníků. Mnohem vzácnější je teplomilný řezan pilolistý (Stratiotes aloides) a dva druhy řečanek (r. Najas) jsou dokonce na seznamu ohrožených druhů ČR. Do stejné čeledi patří i oblíbené akvarijní rostliny, vodní mor (r. Elodea) a zákruticha (r. Vallisneria).

 

Stromy on-line: Tajný internet pod zemí

Stromy on-line: Tajný internet pod zemí

Kytky Raflézie jsou líne zlodějky: Co si neukradnou, to nemají

Kytky Raflézie jsou líne zlodějky: Co si neukradnou, to nemají

Zlato na stromě: Rostliny klíčem k bohatství

Zlato na stromě: Rostliny klíčem k bohatství

Hnusné banány! Drsná realita pěstování

Hnusné banány! Drsná realita pěstování