Většina lidí vůbec neví, co to binturong je. Případně tuší, že by mohlo jít o nějaké zvíře. Světový den binturonga to má změnit: Kromě ochranářských organizací je určen také školám a zájemcům z řad veřejnosti.
Tajemný binturong
Skutečnost, že binturong je pro laika neznámým zvířetem, není tak překvapivá. Podivnější však je, že o binturonzích toho moc nevědí ani odborníci. Ti samozřejmě znají základní fakta – že jde o šelmu z příbuzenstva cibetkovitých, která pochází z tropických pralesů jihovýchodní Asie. Znají její vzhled, ale o životě binturongů ve volné přírodě nevědí prakticky nic. Většina znalostí o nich totiž pochází z chovů v zajetí.
Rychlý úbytek
Potřeba získat co nejvíc poznatků o jejich životě ve volné přírodě je však stále naléhavější. Binturongové jsou v Červeném seznamu ohrožených druhů vedeni v kategorii zranitelný. Není však jisté, zda toto zařazení stále ještě odpovídá skutečnosti. Za poslední tři desetiletí jejich stavy klesly o 30 % a nezadržitelně klesají dál. Příčin je několik, ale tou hlavní je kácení původních lesů, na nichž jsou binturongové bytostně závislí. Dochází k němu i v národních parcích a rezervacích!
Všežravá šelma
V odlesněné krajině, ale ani v druhotných lesích, ve kterých chybí původní zastoupení dřevin, binturongové nepřežijí. Je to dané jejich vlastnostmi, jimiž se liší od všech cibetkovitých šelem. Především je to výlučně stromový druh: Zdržuje se v nejvyšších patrech pralesa, kde ve větvích odpočívá a hledá potravu i bezpečí. Na šelmu má i neobvyklou potravní specializaci. Je všežravý - kromě různého hmyzu a drobných obratlovců se živí výhonky, listy, pupeny a především ovocem.
Klíčový druh
Podstatnou část binturonžího jídelníčku tvoří fíky. S liánovitými druhy fíkovníků (takzvanými škrtiči), žije binturong v oboustranně prospěšném vztahu. Stromy mu poskytují potravu a binturong jim za to zajišťuje šíření na nová místa. Drobná semena fíkovníků procházejí jeho trávicím traktem a on je rozsévá po celém lese. A nejen to - bez změkčení tvrdého osemení trávicími enzymy by semena vůbec nevyklíčila. Binturong je proto považovaný za klíčový druh pralesa.
První výsledky
Život v korunách stromů a noční aktivita jsou příčinou, proč je pozorování binturongů v přírodě obtížné. Původním cílem Světového dne binturongů proto bylo získání finančních prostředků i dobrovolníků pro jejich výzkum. Že to byl správný krok, dokazují první výsledky. Vědci už v řadě oblastí rozmístili stovky fotopastí. Díky nim zjistili, že binturongové sestupují na zem častěji (a i ve dne), než se dosud domnívali.
Nebezpečná země
Pobyt na zemi je pro binturongy nebezpečný: Snáze je objeví lovci, kteří binturongy loví pro maso a obchod s exotickými zvířaty. Ohrožují je i pytlácká oka nastražená na jinou zvěř. Na první pohled jednoduchý poznatek – to že binturongové slézají na zem – je proto velmi důležitý a umožní lépe zacílit ochranářská opatření. A každý zachráněný binturong znamená mimo jiné i spoustu vysázených fíkovníků!
Mazlíček
Binturong (Arctictis binturong) je největší z cibetkovitých šelem. Samice, která je větší než samec, může vážit přes 20 kg. Šplhání po stromech mu umožňují silné tlapy s ostrými, částečně zatažitelnými drápy. Neobvyklý je dlouhý svalnatý ovíjivý ocas: Binturong je jedna z pouhých dvou takto vybavených šelem na světě (tou druhou je jihoamerický kynkažu). Jen na skoky mezi korunami stromů je binturong moc těžký, když chce na sousední strom, musí sestoupit na zem. Je to mírné a snadno ochočitelné zvíře, které se příliš nebojí lidí, v některých oblastech je proto oblíbeným domácím mazlíčkem.
