Hrobník v kožichu: Jak si jezevec dělá zásoby

Hrobník v kožichu: Jak si jezevec dělá zásoby
Sdílej
 
Na tom, že si mnoho zvířat ukrývá potravu do zásoby, není nic neobvyklého. Dělají to i jezevci. Jezevec americký přesto vědce zaskočil. 

 

Skupina amerických vědců se letos v lednu zaměřila na sledování mrchožravých ptáků v Utahu. Aby zjistili, jaké druhy se v zimě v prérii objevují a jakým způsobem zpracovávají uhynulá těla velkých kopytníků, rozvezli na pečlivě vybraná místa sedm mrtvých telat. Jejich těla ukotvili ke kůlu a poblíž nainstalovali fotopast.

Ukradené tele

Shánět a rozvážet po prérii mrtvá telata nebylo pro vědce úplně snadné. Dost je proto rozladilo, když už po týdnu zjistili, že jim jednu návnadu někdo ukradl. Podezření padlo na pumu či medvěda, kteří mohli nejsnáze padesátikilové tele odvléct. Nevylučovali ani práci kojotů, ale po žádném z těchto zvířat nenašli v okolí stopy. Zato si všimli, že povrch půdy kolem kůlu je značně přerytý. Snímky z fotopasti pak prozradily pravého viníka. Pro mršinu si přišel jezevec.

Co nesežral hned, pečlivě ukryl pod zem • 

Šťastný jezevec

Malá sotva jedenáctikilová šelma nemohla tak velké mrtvé zvíře odtáhnout. Jezevec si ale poradil jinak. Vědci na videozáznamu s úžasem sledovali, jak tele během necelých pěti dnů dokonale pohřbil. Velikost "kořisti" ho nezaskočila, trpělivě ji ze všech stran podhrabával, až celé tele zmizelo pod zemí. Pak se na své zásobárně usadil a – jak se vědcům zdálo, tvářil se vyloženě šťastně. Než svou spižírnu opustil, ještě se 14 dní zdržoval poblíž. Vrátil se k ní až v březnu. Vědci předpokládají, že se tele pod zemí uchovalo podobně, jako kdyby ho jezevec uložil do ledničky.

Zásobárny

Kořist, kterou nespotřebují, si ukrývají i další šelmy, např. medvědi, vlci či pumy. Žádná z nich ji ale není schopna zahrabat - jen ji zaházejí větvemi, listím a zeminou. O jezevcích už bylo známo, že si svou kořist skutečně zahrabávají. Dosud se však vědci domnívali, že jde o zvířata přiměřené velikosti, jako jsou např. drobní hlodavci nebo králíci. Toto bylo první pozorování, při němž jezevec zahrabal zvíře, které bylo mnohem větší než on sám.

Jezevec našel návnadu – mrtvé tele • 

Sobecké šelmy

Že nešlo o náhodu, potvrdilo pozorování dalšího jezevce, který si s nadměrnou mršinou poradil stejně. Je tedy velmi pravděpodobné, že jde o běžné chování jezevců, o němž se dosud nevědělo. A protože tito jezevci obývají velkou část severní Ameriky, jsou v prérijních oblastech významným ekologickým činitelem. Velcí uhynulí kopytníci představují důležitý zdroj potravy pro spoustu zvířat – počínaje kondory přes orly, krkavcovité ptáky až po rysy, lišky a kojoty. Ale když mršinu najde jezevec, nic pro ně nezbude, celou si ji přivlastní pro sebe. 

Pomocníci farmářů

Toto "sobecké" chování by na druhou mohlo vylepšit pověst jezevců u farmářů. Ti v nich vidí škůdce, kteří jim svými norami znehodnocují půdu a kradou kuřata. Ale pohřbívání mršin velkých kopytníků je naopak pro farmáře přínosem. Zdechliny přitahují do blízkosti farem velké šelmy, pokud je ale jezevci zahrabou, šelmy k farmám nic neláká. Jezevci navíc stačí z povrchu země odstranit na nemoc uhynulé zvíře dřív, než se od něj nakazí zdraví jedinci.


Foto: 

Lovec hadů

Jezevec americký (Taxidea taxus) je lasicovitá šelma příbuzná našemu jezevci lesnímu (Meles meles). Má podobnou stavbu těla, je ale téměř o polovinu menší (průměrně váží 7-9 kg). K hrabání je vybaven mohutnými předními tlapami s až pěticentimetrovými silnými drápy. Loví hlavně drobné zemní hlodavce, které vyhrabává z nor. Živí se ale i plazy, obojživelníky nebo na zemi hnízdícími ptáky. Mimořádný význam má jako lovec jedovatých hadů, především nebezpečných chřestýšů.

Binturong: Šelma, která sází stromy

Binturong: Šelma, která sází stromy

Neuvěřitelné fotky: Holka vyrostla mezi šelmami

Neuvěřitelné fotky: Holka vyrostla mezi šelmami

Poslední útočiště rysa iberského

Poslední útočiště rysa iberského