Trezor pro semena i data: Proč je dobré zálohovat

Trezor pro semena i data: Proč je dobré zálohovat
Sdílej
 
Hluboko za polárním kruhem leží nejbezpečnější trezor na světě.

 

Vize konce světa jsou fascinující. Kdyby náhle zmizeli lidé, zabere pouhých 500 let, než všechna naše města a civilizační výdobytky pozře příroda. Na mnoha frontách proto probíhá snaha zabezpečit přežití co nejvíce informací. Po celém světě vznikají speciální trezory uchovávající to, co by mohlo náhle nebýt. Jedno z nejbezpečnějších míst je na ostrovech Špicberky v Severním ledovém oceánu. Tisíc kilometrů severně od Norska byla před 9 lety vyhloubena stavba, která má za úkol archivovat semena plodin.

Nezničitelný trezor v bunkru

Celý rok trvalo hloubícím strojům, než vydlabaly v hoře Platåberget 150 metrů dlouhou sérii několika místností a hal. Stavba dostala jméno Globální semenná banka (Global Seed Vault), ale místní jí neřeknou jinak, než "Kryt proti konci světa". Ve skalním masivu vznikl bunkr, který se v podstatě nedá zničit. Špicberky leží v tektonicky klidné oblasti, poničení zemětřesením nebo sopečným výbuchem nehrozí. Ostatní přírodní katastrofy, třeba tornáda, se místu vyhýbají a inženýři tvrdí, že jejich dílo by přežilo i zásah atomovou bombou – a vzácnému obsahu by se nic nestalo. Navíc, na Špicberkách hojní lední medvědi celkem často zabíjejí lidi, takže bankovní lupiči by celou akci asi odpískali dopředu.

Jedno z možných uložení semen • 

Záloha zemědělství

V současnosti je v Platåbergetu uloženo kolem 800 000 semen od přibližně 5 000 plodin, celý prostor je ale navržen pro 4,5 miliónu. Semínka sem posílají instituty z celého světa včetně našeho státu, který dodal českou pšenici, ječmen a oves. Každý vzorek je pečlivě uzavřen do nepromokavého sáčku, označen a umístěn na zpevněnou polici. Optimální konzervační teploty vzduchu -18 °C a minimální vlhkosti dosahuje prostředí vzhledem ke svému umístění samo od sebe. A dokonce, pakliže by vlivem globálního oteplování roztál permafrost, nezmění se podmínky natolik, aby se semena ocitla v ohrožení. Teorie byla v praxi ozkoušena letos v květnu, kdy vlivem tání pronikla do vstupního koridoru voda. Cennému obsahu se nic nestalo a inženýři ihned vymysleli systém odtokových kanálů a spádovaných stok pro případ další záplavy. Ostře chráněná semena tak vydrží stovky až tisíce let v použitelném stavu.

Až přijde soudný den: Jak přežijeme apokalypsu?

Až přijde soudný den: Jak přežijeme apokalypsu?

Otevřete banku!

Někdy to nemusí být ani jedno desetiletí. Už před dvěma lety banka dokázala svojí prospěšnost. V rámci války v Sýrii byla zničena tamní semenná banka, která obsahovala vzácné odrůdy schopné vegetovat v suchém, horkém a prašném prostředí. Pro místní farmáře a další rozvoj pouštního zemědělství šlo o klíčové druhy. Syrští vědci roku 2014 naštěstí poslali 80 % vzorků plodin na Špicberky. Tím si ušetřili opravdu hodně práce a přispěli k uchování cenných rostlin, které se mohou časem hodit i v jiných částech světa.

Žádné GMO

Desítky tisíc let kultivace mohou být tedy zničeny během jednoho jediného roku. Špicberská banka a jí podobné pomáhají zachovat diverzitu plodin. Rostlinné druhy totiž nevymírají tak rychle, ale jednotlivé odrůdy ano. Ve chvíli, kdy třeba obiloviny přizpůsobené pro konkrétní biotopy ztratíme, jen těžko je budeme rychle nahrazovat. Zajímavé je, že do Globální semenné banky se nedostanou geneticky upravené plodiny, protože jejich import je zakázán norskými zákony.

Kdybyste šli okolo, možná byste si banky ani nevšimli • 

Zachovejte data!

Semena v bance budou mít  brzy nezvyklého souseda: datové nosiče s důležitými dokumenty a informacemi. Zatím tři státy, Mexiko, Brazílie a Norsko uložením svých historických archívu do banky reagují na fakt, že informace jsou extrémně důležitou, ale také lehce zničitelnou, součástí lidské historie. A jejich destrukce má tragické následky. Vzpomeňte si třeba na 700 000 rukopisů, které byly ztraceny při zboření Alexandrijské knihovny roku 389 našeho letopočtu. Obsahovaly dobové vědecké záznamy, které už nikdy nikdo neuvidí.

Svěřte to Norům

Podobným způsobem je možné zbořit server, na kterém jsou data uložená a poškodit ostatní s jejich zálohami. Uložení dat na Špicberky je tak jedna z mála bezpečných možností, jak zaručit trvanlivost dat. Způsob skladování je značně neobvyklý. Namísto pevných disků nebo flash disků používá norská společnost Piql dlouhé role 35 milimetrového filmu. Zní to jako návrat do minulosti, ale právě technologie 20. století je klíčová pro zachování informací do budoucnosti.

Jedna role filmu pro uchovávání informací • 

Facebook na filmu

Při přenášení dat na filmy dbají inženýři na to, aby zůstala čitelná i za několik set let. Vymysleli proto specifický způsob kódovaného zápisu, který bude možné kdykoliv rozklíčovat pomocí jednoduchého postupu. Tím se vyhýbají tomu, že třeba za 500 let už nikdo nebude umět otevřít formát .JPG nebo .DOCX (stejně jako je dnes náročné otevřít formát .602 z první poloviny 90. let minulého století). Dále kladou důraz na uskladnění a přístupnost. Filmy uchovávané v krabicích budou pečlivě katalogizovány a přímo v bance je k dispozici čtečka. A nakonec, což je vlastně tím nejdůležitějším, na zakódovaná data na filmech není možné nahackovat.

Hackeři mají smůlu

Hackerství, tedy nelegální průnik k hlídaným datům, je v současnosti obrovský problém, který bude s postupem času narůstat. Jakmile je libovolný přístroj připojen k internetu nebo jiné síti, zvyšuje se riziko útoku. A s ním stoupá hrozba manipulace s informacemi pro účely hackera, jako jsme byli nedávno svědky v případě vyděračského viru WannaCry. Filmy v krabicích? Ty se nahackovat nedají. Není ani možné údaje měnit, takže jakmile jsou jednou zapsané, už je nemožné je překrucovat. Zejména v dnešní době, kdy často slýcháme o falešných zprávách (tedy záměrně zavádějících informacích), je nutnost konzervovat důležité dokumenty v původní podobě důležitá.

Vstupní koridor je provrtán skrz permafrost a skálu • 

Vojákům vstup zakázán

A opět – Špicberky jsou ideálním místem. Kromě všech vyjmenovaných výhod odolá podzemní kryt i elektromagnetickému pulzu (EMP). Celý ostrov navíc patří do demilitarizované zóny. Smlouvu o zákazu vstupu armády podepsalo 42 států. Semena i data jsou tu zkrátka velmi bezpečně uložená. Až tedy lidé na planetě zmizí, dostanou se k nim jen ti špicberští lední medvědi. Snad z toho budou mít rozum.


Časová schránka časopisu ABC

K možnostem, jak uchovat data, patří i takzvané časové schránky. Je to třeba krabice s cennostmi, kterou někde zakopete a po 50 letech se jí pokusíte najít, vykopat a podívat se na svědectví o svím dětství. I časopis ABC má takovou schránku. V červenci roku 2001 byla slavnostně zakopána v pražské Zoologické zahradě. Obsahovala především 20 000 vzkazů tehdejších čtenářům pro jejich budoucí děti. A co s tím? V červenci 2025 jí vykopeme a dnes již dospělí čtenáři se budou divit!

Ecocapsule: Bydlení v domku budoucnosti

Ecocapsule: Bydlení v domku budoucnosti

Nové sídlo Apple: Poslední projekt Steva Jobse

Nové sídlo Apple: Poslední projekt Steva Jobse

Jet Capsule: UFO přistane na hladině!

Jet Capsule: UFO přistane na hladině!