Rychlý chodec: Nový pohled na tyranosaura

Rychlý chodec: Nový pohled na tyranosaura
Sdílej
 
V době svého objevu byl tyranosaurus za líného loudala, na konci minulého století za sprintera. Dnes se zdá, že pravda o nejslavnějším dinosaurovi leží někde uprostřed.

 

Tyranosauři nebyli těmi úplně největšími dravými dinosaury, rozhodně ale patřili k těm nejsilnějším. Tyrannosaurus rex žil na konci křídy, na samém sklonku doby dinosaurů. Před 68 až 66 miliony let obýval západ dnešní Severní Ameriky, jeho fosilie známe ze Spojených států, Kanady a zřejmě i z Mexika. První kostra byla objevena v roce 1902 v Montaně a dodnes bylo odkryto dalších skoro 50 různě zachovaných jedinců.

Děsivá Zuzanka

Největší známý exemplář tyranosaura je Zuzanka ("Sue"), kterou můžete obdivovat v chicagském Fieldově muzeu. Na délku měří skoro 12,5 metru. Zaživa tato samice vážila  sedm až devět tun, což odpovídá hmotnosti autobusu. Lebka je dlouhá asi 145 centimetrů a mohutné zuby dosahují i s kořeny délky až 33 centimetrů! Síla Zuzančiných čelistí musela být děsivá - jak letos spočítali paleontologové, stiskem zubů mohl tyranosaurus vyvinout i 35 tisíc newtonů. To je asi stejné, jako kdyby na vás zaparkovala menší dodávka.

Zub tyranosaura. Korunka je vysoká 13 cm • 

Běhal vůbec?

Mohutnou tyranosauří hlavu jakoby vyvažovaly zakrnělé přední "ručky" tyranosaurů. Byly skutečně malé, měřily asi jeden metr, což odpovídá délce paže dospělého muže. Navzdory tomu každá z nich dokázala uzvednout možná až 200 kilogramů. Zadní končetiny byly ještě  silnější. Dosahovaly délky kolem tří metrů a nosily několikatunové tělo dravce vysoko nad zemí. Už před více než dvěma desetiletími jeden vědec spočítal, že kdyby tyranosaurus spadl při běhu a jeho břicho dopadlo na zem z výšky 1,5 metru, rozdrtilo by mu to hrudní koš.  Takže možná neběhal vůbec.

Nový objev: Tyranosaurus rex nemohl běhat!

Nový objev: Tyranosaurus rex nemohl běhat!

Rychlý chodec

Pokud máte rádi scénu z filmu Jurský park, v níž T. Rex dohání džíp jedoucí padesátkou, nejspíš se teď znechuceně ušklíbáte. Mnohem víc se vám zamlouvá teorie Roberta T. Bakkera z 80. let minulého století, podle níž se dospělí tyranosauři hnali za kořistí rychlostí  65 až 80 km/h. Jenže k závěru, že tyranosaurus nebyl žádný sprinter, došel v roce 1993 i Jack Horner, který při natáčení působil jako odborný poradce. Také většina ostatních vědců se v posledních letech shoduje, že maximální rychlost T. rexe byla někde mezi 20 a 30 km/hod.

Tyranosaurus měl velmi masivní lebku, na niž se upínaly silné čelistní svaly • 

Letošní zklamání

"Nejhůř" však vyznívá letošní studie. Britští paleontologové využili zdokonalený počítačový model tyranosauřího těla, na kterém dokázali, že nejslavnější dravec všech dob byl v dospělosti schopen maximální rychlosti asi 17 km/hod. Trénovaný člověk by mu tak nejspíš dokázal utéct. Výsledky biomechanické analýzy totiž ukázaly, že při vyšších rychlostech by byl nápor na kosti dolních končetin způsobený obrovskou hmotností zvířete příliš velký. Při běhu by se zpřelámaly a tyranosaura by čekala pomalá smrt. Pravděpodobně se tedy pohyboval skutečně jen chůzí.

Problémy s dinosaury: Stvoříme Jurský park?

Problémy s dinosaury: Stvoříme Jurský park?

Cupitající dravec

Rychlosti 17 km/hod. tyranosaurus zřejmě dosahoval způsobem, který vědci označují jako power-walking, silovou chůzi. Na rozdíl od jiných rychlých zvířecích chodců nedělal dlouhé, ale krátké kroky s vysokou frekvencí. Toto cupitání možná nevypadalo impozantně, ale mohlo stačit. Taková Zuzanka totiž potřebovala být jen o trochu rychlejší než její kořist – poměrně těžkopádní rohatí a kachnozobí dinosauři.

Rychlost tyranosaurů neomezoval výkon svalů, ale výdrž kostí dolních končetin • 


Tyranosaurus rex na lovu

Nevíme s jistotou, jak tyranosauři lovili a čím se přednostně živili. Předpokládáme, že zabíjeli mláďata i dospělce různých býložravých dinosaurů, především kachnozobých edmontosaurů a rohatých triceratopsů. O tom svědčí i objevy prokousnuté triceratopsí pánve nebo ulomeného rohu, stejně jako seshora ukouslých a poté vyhojených edmontosauřích obratlů.

Lovecká strategie dinosaura je ale velkou hádankou. Schovával se snad v pralesích a vyrážel za kořistí ze zálohy? Mohl svoji kořist pronásledovat i po širokých záplavových nížinách, kde převážně žil? Nebo se většinou spokojil jen s mršinami, které objevil a odehnal od nich menší dravé dinosaury?

 

Jurský park ve skutečnosti

Jurský park ve skutečnosti

Pět nejnebezpečnějších přírodních krás světa

Pět nejnebezpečnějších přírodních krás světa

Ještě větší a hladovější Tyrannosaurus Rex

Ještě větší a hladovější Tyrannosaurus Rex