Noční veverky: Přežijí jen tlouštíci

Noční veverky: Přežijí jen tlouštíci
Sdílej
 
Bukvice jsou klíčovou složkou potravy plchů. Na jejich bohatou úrodu se ale nemohou spoléhat každoročně. Jak přežijí roky, kdy bukvice nejsou?

 

 

Plch je zvíře, o kterém mnoho lidí ani neslyšelo. A i ti, kteří o jeho existenci vědí, ho většinou znají jen z obrázků. Spatřit plcha velkého v přírodě se totiž podaří opravdu málokomu. Není to jen tím, že ze svých úkrytů vychází až za soumraku a v noci. Hlavním důvodem je, že se téměř výlučně zdržuje vysoko v korunách stromů – je to taková noční veverka.

Ohrožená noční veverka

Přestože je plch velký považován místy za docela hojný druh, u nás a ve střední Evropě ubývá a byl zařazen mezi ohrožená zvířata. Vědci mu proto v poslední době věnují zvýšenou pozornost. Nedávno zveřejnili výsledky devítiletého výzkumu zaměřeného na jejich potravní strategii a vztah ke stromům, jejichž semeny se živí. To, co zjistili, je docela překvapilo.

Když nejsou bukvice, přijdou vhod i žaludy • 

Po čem tloustne

Zcela zásadní složkou potravy plchů jsou bukvice. Na jejich dostatku závisí, zda se dokážou na podzim vykrmit tak, aby jim tukové zásoby vydržely po celý zimní spánek. Nejvíc se to týká mláďat, která se připravují na své první zimování. Neúroda bukvic znamená, že se do zimy nestihnou vykrmit a nepřežijí ji. Vědci proto předpokládali, že při výběru teritoria, tedy domovského území, budou plchové dávat přednost bukovým lesům. Jenže se ukázalo, že je tomu právě naopak, plchové se jim překvapivě vyhýbají.

Za plchy bez lezení po stromech

Za plchy bez lezení po stromech

Roky hojnosti

Příčina je zřejmá - úroda bukvic není každý rok stejná. V tzv. semenných letech je v lesích bukvic bohatá úroda, ty se ale střídají s roky, kdy se neurodí ani bukvička... Plchové jsou na rozdíl od většiny podobně velkých hlodavců dlouhověcí, dožívají se až 13 let. Úroda a neúroda bukvic se tak za jejich života několikrát vystřídá. Aby se s tímto střídáním vypořádali, mají podle vědců dvě možnosti. Tou první je každoročně se stěhovat na místa, kde jsou ten rok buky plodné. Druhou – najít si náhradní, třebaže méně výživnou stravu.

Ani v době dostatku plchové nepohrdnou sladkým ovocem • 

Budky pro plchy

Aby vědci zjistili, kterému řešení dávají plchové přednost, rozmístili do různých typů lesa 124 dřevěných budek. Ty plchové rádi využívají jako náhradu přirozených dutin. Pravidelné kontroly budek pak přinesly odpověď. Ukázalo se, že plchové jsou věrní svému teritoriu – budku, ve které se jednou zabydleli, neopouštějí. Do větších vzdáleností se vydávají jen mladá zvířata, která se osamostatnila a své území teprve hledají.

Bohyně našich domovů: Odkud přišly kočky?

Bohyně našich domovů: Odkud přišly kočky?

Náhradní potrava

Překvapivé ovšem bylo, že se plchové nikdy neusadili v čistě bukovém lese. Vždy dali přednost lesům smíšeným, v nichž jsou zastoupeny duby a jehličnany, z nich především borovice. Při neúrodě bukvic jim tyto porosty nabízejí dostatek náhradní potravy – semen jehličnanů a žaludů. K vykrmení mláďat to ale nestačí. Jejich plození a výchova je ale energeticky hodně náročná a v neúrodných letech by tato energie vyšla nazmar. Plchové to řeší jednoduše, v těch letech mláďata nemají.

Před zimou se plch musí důkladně obalit tukem • 

Předvídaví rodiče

To ovšem staví vědce před novou záhadu. Plchové se páří brzy na jaře – hned, jak se proberou ze zimního spánku. Mláďata se tak rodí v době, kdy bukvice začínají dozrávat. Otázkou je, jak plchové tak brzy poznají, zda ten rok bukvice budou nebo nebudou? A zda se jim tedy vyplatí pářit se a mít mláďata, nebo pohlavní buňky ten rok vůbec neprodukovat? Podle vědců to nejspíš odhadují podle množství pylu a samičích květních pupenů na větvích. Potvrdit by to ale měl až další výzkum.


Sedmispáč

Plch velký (Glis glis) trochu připomíná zmenšeninu veverky. S veverkou má společné ale jen to, že je také hlodavec. Na rozdíl od nich nejsou plchové aktivní po celý rok, upadají do pravého zimního spánku. To znamená, že se sníží jejich teplota, dechová a tepová frekvence a omezí látková výměna. V době nouze mohou kvůli šetření energií přečkat ve stejném klidovém stadiu i letní měsíce (tzv. estivace neboli letní spánek na rozdíl od hibernace) nebo zazimovat už na konci léta.

Kde se vzalo morče: Zvířátka nejen na mazlení

Kde se vzalo morče: Zvířátka nejen na mazlení

Pět nejnebezpečnějších přírodních krás světa

Pět nejnebezpečnějších přírodních krás světa

Návštěva u největšího mravence

Návštěva u největšího mravence