Ne, nejsme na schůzi mysliveckého spolku. Jsme v jihoafrické Botswaně a hlasovat budou psi hyenovití (Lycaon pictus). Právě tady vědci v jejich smečkách odhalili pozoruhodný systém, který se trochu podobá lidské demokracii.
Mírumilovné soužití
Soužití a organizace smečky psů hyenovitých jsou zcela výjimečné. Vědci soudí, že jde o nejspolečenštější a v rámci smečky nejmírumilovnější psy vůbec. Smečka je vedena dominantním párem, který však k upevnění svého postavení nepoužívá žádné agresivní metody. Hlavní výsadou vedoucího páru je rozmnožování, jen tato dvojice ve smečce přivádí na svět potomky. Což ale docela stačí, tito psi mohou mít v jednom vrhu až 16 mláďat, na jejichž výchově se podílí celá smečka.
Superlovci
Na rozdíl od ostatních psovitých šelem jsou psi hyenovití výlučně masožraví a tudíž plně závislí na lovu. Jejich lovecké schopnosti jsou proslulé, a to díky skvělé spolupráci celé smečky. Jeden pes hyenovitý si troufne nanejvýš na nějakého drobnějšího hlodavce či plaza, ve smečce dokážou ulovit i velkou antilopu nebo zebru. Dokonalá shoda mezi jednotlivými psy je proto mimořádně důležitá.
Vítací rituály
Společenskému životu psů hyenovitých vědci věnují už delší dobu pozornost. Nejen pro jeho jedinečnost, ale i proto, že tyto kdysi početné šelmy jsou dnes zařazeny mezi druhy ohrožené vyhynutím. Nedávno se zabývali vítacími a pozdravnými rituály, jimiž psi upevňují své vzájemné vztahy. Vědci kvůli tomu systematicky sledovali pět různých smeček v deltě Okawango.
Kýchající psi
Při sledování pozdravných rituálů si povšimli, že jejich součástí je časté kýchání. Není to nic neobvyklého, zvířata si jím pročišťují nozdry a dýchací cesty. Ale tady se zdálo, že je kýchání přece jen nějak moc. A tak se na tento jev víc zaměřili. Sledovali, kteří psi ze smečky kýchají a při jaké příležitosti. Všímali si aktivity psů před a po kýchání. A zjistili, že při určitém počtu kýchajících psů se celá smečka zvedne a odchází lovit.
Hlasování
U společenských šelem, které tráví spoustu času odpočinkem, je rozhodování o tom, zda všichni odpočinek ukončí, zvednou se a vydají se na jiné místo nebo na lov, mimořádně důležité. Hlavní slovo přitom mívá vůdčí jedinec. To on udává, co bude smečka dělat. Ukázalo se však, že u psů hyenovitých je to jinak. Rozhodující je právě kýchání, které slouží jako hlasování. A hlasovací právo má každý člen smečky.
Přehlasovaný vůdce
Hlasy jednotlivých psů ale nemají stejnou váhu. I když kýchne vůdce, že chce vyrazit, potřebuje ještě další hlasy. Pokud se k němu jiný pes nepřidá, nikam se nejde. Teprve když kýchnou další tři psi, smečka vyráží. Navrhnout odchod může i kterýkoliv z podřízených psů. Jemu však nestačí, aby spolu s ním kýchli další tři. Potřebuje, aby s ním souhlasilo nejméně deset dalších členů smečky. Teprve pak mají dostatečný počet hlasů na to, aby se smečka zvedla. I když se vůdci třeba ještě nechce.
Jiní psi
Psi hyenovití se od ostatních psovitých šelem v mnohém liší. Vytvářejí jedny z největších smeček. V době, kdy nebyli na pokraji vyhubení, mohla mít smečka až 100 členů, dnes to bývá nanejvýš 40. Od ostatních šelem (s výjimkou gepardů) se liší i tím, že jde o denní lovce, na lov se vydávají ráno nebo před večerem. Nejsou teritoriální, takže nepoužívají pachové značky k označení hranic svého území jako ostatní psovití. A konečně – rodnou smečku většinou neopouštějí dospívající samci, ale samice.
