Velká zelená zeď: Porostou na Sahaře lesy?

Velká zelená zeď: Porostou na Sahaře lesy?
Sdílej
 
Smrtící sucho na Sahaře má zastavit zelená zeď. Stromy vytvoří příznivé mikroklima a vrátí na poušť vláhu.

 

Přes devět miliónů čtverečných kilometrů. Právě tolik zabírá třetí největší poušť světa, africká Sahara. Větší jsou už jen polární pouště Arktidy a Antarktidy. Rozměry Sahary jsou takové, že by zabrala téměř celou plochu Spojených států. Pro člověka je Sahara téměř neobyvatelná a těch pár stovek druhů živočichů a rostlin, které byste tu našli, se tvrdému klimatu dlouhá tisíciletí přizpůsobovali.

Ze zelené na žlutou

Přibližně 9500 let před naším letopočtem se v některých oblastech Sahary dařilo dubům, ořechům, jilmům a dalším stromům, vzkvétala i zemědělská činnost. Důvodem byly pravidelné srážky. V té době pokrývalo centrální jezero Čad 400 000 km2 a jeho hladina byla 30 metrů nad současným stavem. Kolem roku 3000 př. n. l však srážky ustaly a do saharské zeleně zaťala své desertifikace (proces, v němž se krajina mění v poušť). Výsledkem je Sahara, jakou známe dnes.

Zelená Sahara ve virtuální realitě •  YouTube

Nadějný projekt

Existuje řada projektů, které se snaží vrátit zeleň na poušť. Obvykle jde o izolované zemědělské experimenty v pouštních státech, které využívají odolné rostliny a podzemní rezervoáry vody či zkondenzovaný vzduch. Projekt Great Green Wall (Velká zelená zeď), na němž se kromě skupiny vědců podílí i několik afrických států, však bere zalesnění Sahary v mnohem epičtějším měřítku.

Lesní město: Čínský boj se znečištěním

Lesní město: Čínský boj se znečištěním

Velká zeď od východu na západ

Autoři Great Green Wall chtějí hustě osadit stromy jižní okraj Sahary. Říká se mu Sahel a jde především o stepi a savany, které se rozkládají od východu na západ afrického kontinentu. Obývají ho především pastevci, které zejména v posledních letech trápí zvýšené sucho. 7600 kilometrů dlouhý zelený pás by znamenal zlepšení jejich životních podmínek, rozvoj zemědělství, ochranu před větrem plným zrnek písku a v neposlední řadě i možnost postupně poušť zalesňovat.

Velká zelená zeď roste na Sahaře. Podaří se zalesnit vyprahlou poušť? •  Profimedia.cz

Postupný růst lesů

Jakékoliv ostatní pokusy o to samé končily dosud neúspěchem. Mladé stromy padly za oběť suchu, hospodářským zvířatům žijícím v Sahelu anebo nelegálním dřevorubcům. Great Green Wall však pracuje s několika buňkami, které obhospodařují africké státy. Buňky jsou hlídané a osazované stromy, které se pro dané klima hodí. Může jimi být třeba hybridní radermachera čínská (Radermachera sinica), která vyroste za dobrých podmínek až o tři centimetry denně. Nevýhoda? Potřebuje hodně vody.

Kolonizace oceánů: Život na vlnách

Kolonizace oceánů: Život na vlnách

Zázračné tři měsíce

Vědci se proto snaží prosadit, aby byly využívány stromy, které kdysi v Sahelu rostly. Například akácie senegalská, datlovník Balanites aegyptiaca a další. Taktickou výhodu poskytuje klima. Tři měsíce v roce prochází Sahelem období dešťů, během kterého tisíce dobrovolníků pravidelně sází stromy. Dalších šest let jsou pak zavlažovány z hlubokých vrtů, než jejich kořeny dosáhnou k podzemní vláze. V té době jsou už také dost vysoké na to, aby jim dobytek neublížil.

Velká zelená zeď roste na Sahaře. Podaří se zalesnit vyprahlou poušť? •  Profimedia.cz

Sukces na Sahaře!

Výsledky se už dostavily: Z první setby v Senegalu z roku 2008 přežilo 80 procent stromů, které vyrostly do výšky až tří metrů. Tímto způsobem je zazeleněno již 30 tisíc hektarů a každý rok k nim přibývají tisíce dalších. Celá zalesněná oblast se tak postupně proměňuje. Místní obyvatelé už dokonce mohou sbírat med na místech, kde před tím o včelu ani nezavadili.

Stromy on-line: Tajný internet pod zemí

Stromy on-line: Tajný internet pod zemí

Zelená budoucnost

Už nízká koncentrace stromů ovlivňuje teplotu a vlhkost okolního vzduchu. Vysoká koncentrace, kdy vzniknou v podstatě umělé deštné pralesy, pak vytváří vlastní mikroklima, jehož vlhkost lze využívat k dalšímu rozšiřování zeleného pásu. Do něj se pak vrátí i zvířata, jak je už nyní vidět v případě migrujících ptáků. Zkrátka – Great Green Wall má zelenou budoucnost. A Sahel spolu s ní také.


Antilopa bez vody

Africká antilopa adax pamatuje časy zelené Sahary •  Profimedia.cz

Zakroucené rohy o délce až 80 centimetrů, něco přes metr v kohoutku a bílá srst – to je antilopa adax, která obývá Saharu. Pouštnímu prostředí se dobře přizpůsobila: Prakticky nepotřebuje pít, veškerou vodu získává olizováním kapiček rosy a z rostlinné potravy. Vědci se domnívají, že adaxové též ukládají vodu uvnitř těla do speciálních "vaků" na později. Adaxové však žili na Sahaře i v době, kdy byla ještě zelená. Pokud tedy projekt Great Green Wall uspěje, bude to pro ně návrat do starých časů.

Město zítřka: Mrakodrapy pro kompy a drony

Město zítřka: Mrakodrapy pro kompy a drony

Binturong: Šelma, která sází stromy

Binturong: Šelma, která sází stromy

Lesy zachráněny! Drony budou sázet stromy

Lesy zachráněny! Drony budou sázet stromy

 

Články odjinud