Weta: Bůh ošklivých věcí

Weta: Bůh ošklivých věcí
Sdílej
 
Mezi největší a nejtěžší hmyz světa patří novozélandské kobylky wety. Bez lidské pomoci ale tito šestinozí obři nepřežijí.

 

Před asi 80 miliony lety se od prakontinentu Gondwana oddělil Nový Zéland a zůstal už navěky osamocený uprostřed oceánu. Když se pak o pár milionů let později vlády nad světem ujali savci, na Nový Zéland se nedostali.

Svět hmyzu

Veškerá ostrovní prostředí tak obsadili ptáci, ještěři a bezobratlí, kteří se vyvíjeli bez nutnosti chránit se před savčími predátory. Ptáci tak nepotřebovali létat a hmyz se mohl ujmout role, kterou jinde na Zemi zaujímají myši. Nejen způsobem života, ale i velikostí. Vědci proto wety s nadsázkou popisují jako "myši v převleku kobylek".

Šestinozí obři: Megahmyz pojmenoval studio Pána prstenů

Šestinozí obři: Megahmyz pojmenoval studio Pána prstenů

Invaze savců

Problém původní novozélandské fauně nastal v okamžiku, kdy se s lidmi dostali na ostrovy savci: Nejprve s Polynésany krysy ostrovní, později s Evropany potkani, kočky, fretky a ježci. Mnoho druhů původní fauny vyhubili, jiným se podařilo přežít v nepatrných počtech na odlehlých místech a ostrovech.

Obří wety rodu Deinacrida měří bez nohou a tykadel až 10 cm a váží přes 30 g • 

V nemilosti

Záchraně nelétavých ptáků, jako je kivi nebo papoušek kakapo, věnovali ochranáři spoustu energie – a uspěli. Na wety se ale jaksi zapomnělo. Moc fanoušků totiž nemají, většině lidí připadají ošklivé a navíc páchnou. Ostatně jejich maorské pojmenování wẽtã znamená v překladu "bůh ošklivých věcí".

Hnusný objev: Mega žížala z Amazonie

Hnusný objev: Mega žížala z Amazonie

První úspěch

Až na konci minulého století se pár nadšených entomologů začalo věnovat i wetám. Za úspěch srovnatelný se záchranou papouška kakapo považují záchranu na pevnině vyhynulého druhu wety Motuweta isolata, který má na kusadlech výrůstky podobné klům. V roce 1993 objevili několik desítek jedinců na malém ostrůvku při pobřeží. Odchytili jednoho samce a tři samice a podařilo se jim rozmnožit je v zajetí. Odchované wety pak vypustili na několik dalších ostrovů zbavených savců.  

Nový Zéland tvoří dva hlavní ostrovy a spousta ostrůvků při pobřeží. Od Austrálie ho dělí 2000 km • 

Cizinec zachránce

Úspěch vědce povzbudil. Se stejným úsilím se teď pustili do záchrany obřích wet rodu Deinacrida. Konkrétně druhu D. mahoenui, který byl také považován za vyhynulý. V roce 1962 však byla objevena malá populace na jedné pastvině Severního ostrova. Před vyhynutím je tu paradoxně zachránil nepůvodní druh – keř hlodáš evropský (Ulex europaeus), který v 18. století dovezli farmáři a vysazovali ho jako trnitý živý plot kolem pastvin.

Koktejl ze cvrčka: Na zdraví!

Koktejl ze cvrčka: Na zdraví!

Weta rezervace 

Hlodášové keře spásané kozami zhoustly natolik, že do nich nemohli proniknout drobní savci. Pro obří wety se tak staly posledním útočištěm. V roce 1990 proto byla pastvina vyhlášena za rezervaci. Jenže nespásané hlodášové houštiny postupně zarůstají původní vegetací, která už nebrání přístupu savcům. Wety tak začaly z rezervace mizet a hrozilo, že vyhynou doopravdy.

Hlodáš evropský je na Novém Zélandu invazní druh, na mnoha místech vytváří souvislé, neprůchodné porosty • 

Ohrady pro boha

Skupina nadšenců se proto pustila do podobného záchranného programu, jaký se osvědčil u wet s kly. Začala je v malých soukromých rezervacích rozmnožovat a vypouštět na nová místa zbavená savců a chráněná hustými a přes 2 m vysokými ploty. Ty z jedné strany brání wetám opustit bezpečné území, z druhé strany znemožňují přístup predátorům.

Kdo je největší? Hmyzí rekordmani mají novou konkurenci

Kdo je největší? Hmyzí rekordmani mají novou konkurenci

Naděje trvá

Naděje na úspěch je i v tomto případě velká. A to z několika důvodů. Jako většina bezobratlých mají i wety vysoký počet potomků – jedna samice může naklást 200–400 vajíček. Většina wet se snadno přizpůsobuje změnám prostředí a stačí jim mnohem menší životní prostor než obratlovcům. A daří se jim i v zajetí, což umožňuje nejen jejich rozmnožování a návrat do přírody, ale také výzkum. Vědci totiž o dosud opomíjeném obřím hmyzu stále moc nevědí. 


Neskáčou a nelétají

Druh Deinacrida mahoenui vytváří dvě barevné formy, převládají tmavě zbarvené, ale asi 31 % jich je žlutá • 

Wety jsou příbuzné našim kobylkám a cvrčkům. Liší se od nich velikostí a také tím, že nemají křídla, nemohou proto létat. Většina z nich je také příliš těžká na to, aby před predátorem dokázala uskočit. Vědci wety rozdělují na pět velkých skupin, wety obří (11 druhů), wety stromové (7 druhů), wety s kly (3 druhy), wety zemní (asi 40 druhů) a wety jeskynní (asi 60 druhů). Vládní ochrany se zatím dočkalo jen 16 nejohroženějších.

6 skutečných potvor, které vypadají jako z jiné planety

6 skutečných potvor, které vypadají jako z jiné planety

Krutý predátor: Kudlanky na lovu kolibříků

Krutý predátor: Kudlanky na lovu kolibříků

Cvrkaví hmyzáci: Umí hrát na housle i bubnovat

Cvrkaví hmyzáci: Umí hrát na housle i bubnovat