Lemuři žijí pouze na Madagaskaru. A mnozí z nich jsou ohrožení vyhynutím. V severních částech ostrova se ale v mnoha restauracích a hotelech přes veškerou ochranu jejich maso stále nelegálně servíruje. Lov lemurů se tak stává vedle kácení a vypalování lesů jednou z hlavních příčin jejich mizení.
Tradiční lov
Maso divokých zvířat patřilo od pradávna k hlavním zdrojům bílkovin původních obyvatel Madagaskaru. V jejich jídelníčku se objevovaly především velké druhy lemurů. To ostatně vedlo k tomu, že během posledních dvou tisíc let, tedy od příchodu lidí na Madagaskar, vyhynulo nejméně 17 druhů lemurů. Mezi nimi byl i jako gorila velký lemur Archaeoindris fontoynonti.
Jídlo chudých
I když je jejich lov zakázaný, jsou dodnes lemuři v nejchudších částech ostrova jediným dostupným zdrojem masa. A hlad je hlad... Vědci, kteří se dlouhodobě snaží lemury chránit, v nedávné studii připustili, že děti v těchto oblastech jsou zoufale podvyživené a lov lemurů se tak často stává životní nutností. Pomoci proto může jen nalezení náhradních zdrojů lidské obživy.
Nutná pomoc
Zachránit ohrožené lemury se už mnoho let snaží řada světových ochranářských organizací. Kromě osvěty učí zdejší obyvatele využívat náhradní zdroje bílkovin, osvědčil se např. chov ryb. Nemalé finanční prostředky pak mohou přinášet turisté, kteří chtějí ty nejvzácnější druhy lemurů pozorovat ve volné přírodě. A za služby zkušených místních průvodců jsou ochotni bohatě platit. Živí lemuři tak mohou přinášet venkovským komunitám víc peněz než ti na talíři.
Lemur: Utajená pochoutka
Bohužel, jak ukázaly nejnovější studie, na lemurech si mnohem častěji pochutnávají lidé ve městech, kteří hladem netrpí. Lemuří maso prý dokonce ani není chutnější než drůbeží. Jenže to může mít každý, zatímco lemur není pro každého. Zájemce musí vědět, kam se obrátit, svou objednávku kódovat a použít domluvené heslo. A za neobvyklou delikatesu také pořádně zaplatit. Dát si k večeři chráněného lemura místo kuřete je tak věcí prestiže.
Varovná čísla
Lemuři patří v celosvětovém měřítku k nejohroženějším primátům. Ze 105 druhů jich je 24 zařazeno mezi kriticky ohrožené, 49 druhů je ohroženo vyhynutím a 20 druhů je zranitelných. Několik kriticky ohrožených obývá právě sever ostrova, kde končí na jídelníčku vybraných restaurací. Hrozí, že lidé nakonec snědí i toho posledního z nich.
Líní lemuři
Největší současní lemuři nepřesahují váhu 10 kg, jejich vyhynulí příbuzní byli proti nim obři. Ten největší Archaeoindris fontoynonti vážil přes 160 kg. Úctyhodných rozměrů dosahovaly i "menší" druhy, mnohé vážily kolem 80 kg. Tito megalemuři se živili rostlinnou stravou a zdaleka nebyli tak obratní jako jejich dnešní příbuzní. Připomínali spíš americké obří lenochody – však se jim také přezdívá lenochodí lemuři. Jejich pomalost z nich činila pro první příchozí snadnou kořist, k vyhynutí přispělo i to, že už před příchodem lidí začali na ostrově ubývat. Zkázu dokonaly změny životního prostředí způsobené lidskou činností.
