Černobílí mořští hadi mizí a nahrazují je jednobarevně tmaví jedinci. A nejsou to jediná zvířata, která nám černají před očima.

Mořští hadi nepatří ke všeobecně známým druhům. Částečně je to tím, že se s nimi lidé setkávají jen zřídka. Pro vědce ale představují velice zajímavou a málo probádanou skupinu. Nedávno je překvapil želvohlavec kroužkovaný (Emydocephalus annulatus), který patří do podčeledi vodnářů (Hydrophiinae).

Smuteční barva

Tento přibližně metr dlouhý hádek žije na korálových útesech Indického a Tichého oceánu, a jak jeho jméno napovídá, je opravdu kroužkovaný: Na těle se mu střídají černé a bílé kroužky. Tedy – za normálních okolností. Vědci totiž objevili jedince, kteří o svůj krásný kroužkovaný vzor přišli. Bílé kroužky ztmavly, až zčernaly, takže had je celý tmavý nebo dokonce jednobarevně černý.

Korálové útesy: Umírající podmořská města

Průmyslový melanismus

Ukázalo se, že černí želvohlavci se objevují hlavně v oblastech, kde je voda znečištěna průmyslovým odpadem. Jev, kdy se vlivem znečištění začnou mezi normálně zbarvenými jedinci objevovat tmavě zbarvení, je známý už z minulého století pod názvem průmyslový melanismus. Poprvé byl popsán v Anglii u motýla drsnokřídlece březového na konci 18. století. Od té doby byl prokázán u celé řady dalších živočichů, ale u mořských hadů jej vědci zaznamenali poprvé.

Jedy v kůži

Průmyslově znečištěná mořská voda obsahuje sloučeniny těžkých kovů – zinku, niklu, manganu či arzenu. Tyto jedovaté látky se dostávají do těla hadů a ohrožují jejich zdraví i schopnost rozmnožování. Želvohlavci se jich naštěstí umí zbavovat pomocí melaninu – pigmentu, který způsobuje tmavé zbarvené kůže. Těžké kovy se na něj váží, a když had starou pokožku svlékne, odhodí spolu s ní i jedovatou zátěž.

Hororový Červený seznam: Kdo zemře?

Očista zvířat

Tmavé kroužky pohltí víc jedů než světlé. Černě zbarvený had se proto zbavuje kovů efektivněji než ten pruhovaný. A pokud žije ve znečištěném prostředí, je proti němu ve výhodě a má větší šanci se úspěšně rozmnožit. Má však jiný problém: Na tmavé pokožce se lépe daří řasám, jejichž povlak je brzdí při plavání. Hadi se tedy musí zbavit nejen jedů, ale i nepříjemných řas. Obojí vyřešili tak, že se svlékají mnohem častěji než normálně zbarvení jedinci.

Koho otravuje znečištění

Drsnokřídlec březový

(Biston betularia)

Jeho původní zbarvení ho maskovalo na kmenech zarostlých lišejníky. Po jejich vymizení vlivem znečištěného ovzduší začal být světlý motýl na tmavé kůře nápadný a stával se snadnou kořistí ptáků. Přežívaly tmavé formy, které postupně zcela převládly.

Slunéčko dvojtečné

(Adalia bipunctata)

Může být červené s černými skvrnami (nemusí být jen dvě) nebo naopak černé s červenými skvrnami. Obě formy se mohou vyskytovat ve stejných oblastech, míra znečištění ovzduší určuje, která barva převládá. Ve špinavých městech je tak více tmavých slunéček, v čisté přírodě najdeme spíš červené jedince.

Holub domácí

(Columba livia)

Zdivočelý městský holub je jedním z prvních obratlovců, u nichž byl průmyslový melanismus zaznamenán. Jev vědci objevili v Paříži, kde v centru začali převládat tmavě zbarvení jedinci. Tmavé peří obsahuje více melaninu, který váže škodliviny. Při pelichání se jich tak pták zbavuje.

Převlek do zimy

Melanismus byl prokázán u řady suchozemských hadů včetně naší zmije obecné (Vipera berus). V těchto případech ale nejde o zbarvení způsobené znečištěním, ale klimatickými podmínkami. Černá barva lépe absorbuje sluneční záření, proto se tmavě zbarvení hadi častěji vyskytují v chladných oblastech.