Návod, jak přežít nouzi: Podivné přizpůsobení rejsků

Návod, jak přežít nouzi: Podivné přizpůsobení rejsků
Sdílej
 
Představte si, že by se vám z hladu začala scvrkávat lebka. Nesmysl? Rejskům to v době nouze pomáhá přežít.  

 

Rejskové patří k našim nejmenším savcům. I když se vzhledem trochu podobají myším, nemají s hlodavci nic společného. Jsou to hmyzožravci příbuzní krtkovi nebo ježkům.

Nenasytný dravec rejsek

Náš nejběžnější rejsek obecný (Sorex araneus) žije od hor a lesů až po sady a zahrady. Váží kolem 10 g a bez ocásku měří sotva 8 cm. Jeho hlavní životní náplní je lov: Má tak rychlý metabolismus, že bez jídla vydrží nanejvýš 2-3 hodiny a za den musí spořádat téměř stejné množství potravy, jako sám váží. V létě je to snadné - tučnými slimáky, žížalami a hmyzími larvami se příroda jen hemží.

Bodlinaté Šípkové Růženky: Jak přežít zkázu světa

Bodlinaté Šípkové Růženky: Jak přežít zkázu světa

Aktivní i v zimě

Problém začne mít v zimě. Zatímco většina jiných malých savců upadá do zimního spánku nebo si dělá zásoby potravy, rejskové nic podobného neumějí. Dostupné kořisti, hlavně zimujícího hmyzu a pavouků, přitom nalézají mnohem méně než v létě. Přesto většina rejsků toto období přežije. Vděčí za to neobvyklému přizpůsobení: Aby šetřili energií a měli menší spotřebu potravy, zmenšují se!

Rentgenové snímky prozradily, o kolik procent se rejsek v zimě zmenší • 

Dehnelův fenomén

Této zvláštnosti si už v minulém století všiml polský zoolog Dehnel, podle kterého se tento jev jmenuje Dehnelův fenomén. Nijak dál ho však nestudoval, o to se pokusila teprve nedávno skupina vědců během náročného terénního výzkumu. Ve vytipované oblasti lovili rejsky obecné do pastí – živolovek. To samo o sobě není těžké, problém představovala nutnost ulovit stejného rejska několikrát za rok.

Drzá sýkora a překvapená veverka

Drzá sýkora a překvapená veverka

Opakovaný lov

Výzkum začal v létě, kdy vědci odchytili stovku živých rejsků. Za pomoci rentgenu je změřili, každého opatřili miniaturním identifikačním čipem (podobným, jakým se čipují psi) a pak je nezraněné pustili zpět do přírody. Znovu se je pokusili polapit v zimě a pak následující jaro. Přibližně třetina ze stovky označených rejsků se v pastech ocitla alespoň dvakrát. To vědcům stačilo, aby získali potřebné informace.

Rejsci mají slabý zrak, při hledání kořisti se řídí vynikajícím čichem

Hladový mozek

Rejskové jsou v zimě opravdu menší. Tělo, vnitřní orgány a kosti včetně páteře se zmenší o necelých 18 %. Lebka se scvrkne o 15 % a mozek, který je ze všech orgánů nejnáročnější na přísun kalorií, dokonce o 20-30 %. To je u jiných obratlovců nevídané. Nejenže se lebka tvořená pevně srostlými kostmi nemůže zmenšovat, ale svou váhu si za všech okolností zachovává i mozek. A to i v případě kritického nedostatku potravy a hladovění až k smrti.

Postrach pračlověka: Setkávání s šavlozubci

Postrach pračlověka: Setkávání s šavlozubci

Podivná lebka

Jak je možné, že se lebka rejsků tvořená stejně jako u jiných savců pevnými kostmi, zmenší, to zatím vědci přesně nevědí. Odhadují, že je to způsobeno vstřebáním vazivových tkání v lebečních švech. Ty se na jaře obnoví a lebka opět doroste. Ale už ne do původní velikosti, zvětší se jen o 9 %. A do původního rozměru nedoroste ani mozek.

Rejskové jsou samotáři a agresivně si brání své území před vetřelci • 

Jen jedenkrát

Logicky by se tak dalo předpokládat, že rejskové budou mít mozek rok od roku menší a začnou "hloupnout". To se však nestane - žijí nanejvýš rok a půl, takže už se další zimy a dalšího zmenšení mozku nedožijí. Zda má zmenšení mozku nějaký vliv na jeho funkce a rozpoznávací schopnosti rejsků se však vědci teprve chystají zkoumat.

Hadi v černém: Znečištění mění barvu zvířat

Hadi v černém: Znečištění mění barvu zvířat

Z prcků obři

Na jaře rejskům dorůstá i tělo. Na rozdíl od hlavy se ale zvětší o neuvěřitelných 83%! Také vysvětlení této disproporce bude vyžadovat další výzkum. Ten by se měl rozšířit i na další skupinu zvířat: Podobné změny velikosti lebky byly zjištěny i u našich nejmenších šelemlasiček. Navíc začínají být procesy, při nichž dochází k redukci a následné obnově kostí a tělesných orgánů, zajímavé i pro lékařský výzkum.    


Neznámí hmyzožravci

V naší zemi žije jen sedm z téměř 400 známých druhů rejsků. Rejsek obecný je jedním ze tří druhů rodu Sorex, mimo něj u nás žije náš nejmenší savec, rejsek malý (S. minutus) a vzácný rejsek horský (S. alpinus). Další dva druhy patří mezi tzv. rejsce (r. Neomys), vodní rejsky, kteří výborně plavou a mají nápadně černý hřbet a bílé bříško. Poslední dva druhy jsou bělozubky rodu Crocidura, které jsou od pravých rejsků téměř k nerozeznání.

Nejezte lemury! Ohrožení primáti Madagaskaru

Nejezte lemury! Ohrožení primáti Madagaskaru

Kytovci na pláži: Záhada velrybích ztroskotání

Kytovci na pláži: Záhada velrybích ztroskotání

Záhadná proměna: Jak se z vlka stal pes

Záhadná proměna: Jak se z vlka stal pes

Klíčová slova:
rejsek, šelma, zvíře, příroda