Vesmírné rotace: Objev nejkulatější hvězdy

Vesmírné rotace: Objev nejkulatější hvězdy
Sdílej
 
Za střídání dne a noci vděčíme otočkám Země kolem své osy. Stejným způsobem rotují i ostatní planety, asteroidy a hvězdy ve vesmíru. A právě u hvězd je rotace životně důležitá.

 

Slunce se otáčí okolo své osy mnohem pomaleji než Země. Co je však důležitější, jeho rotace není všude stejná:  Zatímco na rovníku se Slunce otočí jednou za 25 dní, na pólech je to jednou za 34 dní. Rozdíl v rychlostech rotace je u Slunce i dalších hvězd podmiňuje vznik magnetického pole.

Starší a pomalejší

Astronomům rychlost rotace pomáhá odhadnout stáří hvězd. Čím je totiž hvězda starší, tím pomaleji se otáčí. Jak ale určit rychlost rotace hvězdy, kterou vidíme jen jako svíticí bod na temném nebi? Na Slunci se nacházejí takzvané sluneční skvrny, které jsou chladnější než okolí. I jiné hvězdy mají své skvrny s nižší teplotou. Pokud se taková skvrna objeví u okraje hvězdy, její jasnost nepatrně poklesne, což se dá změřit. Jakmile skvrna zase zmizí na opačném okraji, jasnost hvězdy se vrátí do normálu. Vědci z toho dokážou vypočítat dobu rotace a z ní i přibližný věk hvězdy.

Slunce je docela dokonalá koule

Nejkulatější hvězda

Rychlost rotace hvězdy má také zásadní vliv na její tvar. Na rychleji rotující hvězdy víc působí odstředivá síla, která hvězdu zplošťuje. Naše Slunce, které nerotuje moc rychle, je poměrně dokonalá koule. V pase neboli přes rovník je jen asi o 10 km větší než přes póly. Astronomové však nedávno objevili ještě lepší kouli: Hvězda s označením Kepler 11145123 je víc než dvakrát větší než Slunce. Podle měření kosmického dalekohledu Kepler je hvězda přes rovník jen asi o 3 kilometry širší! Její rotace je extrémně pomalá, jedna otočka kolem své osy jí zabere asi 100 dní.

Šišaté hvězdy

Deformaci rychle rotujících hvězd bychom mohli přirovnat k ragbyovému míči. Rovníková oblast hvězdy je vypouklá směrem ven, nachází se dále od středu hvězdy a má nižší hustotu a teplotu. Polární oblasti hvězdy se naopak dostávají blíže ke středu hvězdy. Jejich teplota je proto vyšší. Z pólů hvězdy také bude vyzařovat více škodlivého ultrafialového záření než z rovníkové oblasti.

Sluneční skvrna je častokrát mnohem větší než Země

Rozhodování o životě

Jestli je hvězda kulatá nebo ragbyově šišatá, může rozhodnout o možnosti existence života na jejích planetách. A to i takzvané obyvatelné zóně. Pokud totiž planeta obíhá kolem šišaté hvězdy a její dráha je nakloněná vůči rovníku, bude během oběhu dostávat různě velké dávky záření. A to pro život, alespoň takový jaký známe, není nic dobrého.


Nejrychleji rotující hvězda VFTS 102 s hypotetickou planetou

Rychlostní rekordmani

V roce 2011 astronomové objevili nejrychleji rotující hvězdu. Nese označení VFTS 102 a nachází se v mlhovině Tarantula v sousední galaxii zvané Velké Magellanovo mračno. Její vzdálenost je asi 160 tisíc světelných let. VFTS 102 je 25krát hmotnější a 100 000krát jasnější než Slunce. Kdysi zřejmě tvořila pár s jinou hvězdou, která vybuchla jako supernova. Povrch hvězdy se otáčí rychlostí 2 miliony km/h.!

Pulzar vedle "obyčejné" hvězdy

Vesmírné majáky

Extrémně rychle se otáčejí také objekty zvané pulzary. Jedná se o malé a extrémně husté pozůstatky po výbuchu supernovy. Pulzar se otočí i více než 1000krát za sekundu. Vlivem velmi rychlé rotace je záření z pulsaru usměrněno do úzkých kuželů. Pokud nás kužel zasáhne, můžeme pomoci radioteleskopu pozorovat pravidelné pulsy, které připomínají maják. Jen na nás pulsar nebliká světlem, ale rádiovými vlnami nebo jiným druhem pro člověka neviditelného záření.

 

EmDrive: Záhada vesmírného motoru

EmDrive: Záhada vesmírného motoru

Sonda Cassini: Velké finále u planety Saturn

Sonda Cassini: Velké finále u planety Saturn

Meteority za bílého dne

Meteority za bílého dne

SolarStratos: Jak vysoko se dostane nový letoun?

SolarStratos: Jak vysoko se dostane nový letoun?

Klíčová slova:
vesmír, hvězda, Slunce, rotace, objev