Současné sondy doletí k Měsíci za pár dní, k Marsu za několik měsíců a k Plutu jim to trvá devět let. Stále se ale pohybujeme pouze ve sluneční soustavě. Pokud bychom chtěli doletět k nejbližším hvězdám, trvalo by to desítky až stovky tisíc let. Vědci přemýšlejí, jak se dostat co nejrychleji alespoň k nejbližší hvězdě od nás. Proxima Centauri je přes 4 světelné roky daleko.
Plachetnice už za 20 let?
Ruský miliardář Juri Milner v roce 2015 založil projekt Breakthrough Initiatives. Vloni společně s fyzikem Stephenem Hawkingem představili plachetnici StarShot. Sonda o velikosti poštovní známky s malou kamerou a laserovým komunikačním systémem by byla připevněna k plachtě o velikosti 4 × 4 metry. Asi tisícovka těchto plachetniček by byla vypuštěna z mateřské lodi a urychlena lasery ze Země na rychlost 60 000 km/s, což je 20 % rychlosti světla. K Proximě Centauri by letěly 20 let, což je jen dvakrát déle, než trvá současným sondám cesta k Plutu. Díky velkému počtu vypuštěných sond by také nevadilo, kdyby některé po cestě selhaly nebo byly zničeny.
Sluneční pohon
Kromě laserů může být vesmírná plachetnice poháněna také tlakem slunečního záření. Podobné plachetnice se už testují. Známým příkladem je LightSail 1 od Planetární společnosti, která odstartovala v květnu 2015. Letos by ji měla následovat solární plachetnice LightSail 2. Plachta bude mít rozměry 5,6 × 4 metry. Tlak slunečního záření urychlí sondu za měsíc na rychlost 549 km/h. Za 16 měsíců to bude už o 8 556 km/h více. Nevýhodou sluneční plachetnice je pomalé zrychlování. Na druhou stranu si ale není potřeba palivo a ani výkonné lasery.
Jak ji zastavit?
Kromě "laserové plachetnice" existuje návrh vyslat k Proximě Centauri klasickou solární plachetnici o rozměrech 300 x 300 metrů. Cesta by trvala mnohem déle, ale návrh počítá s detailnějším průzkumem Proximy Centauri a její planety. K tomu ovšem potřebujeme sondu výrazně zbrzdit. Vědci chtějí využít toho, že Proxima Centauri je součástí trojhvězdy. Dvě větší hvězdy podobné Slunci obíhají okolo sebe a velmi daleko od nich se pak nachází třetí malá hvězda – červený trpaslík Proxima Centauri. Solární plachetnice by prolétla okolo všech tří hvězd. Stejně jako sluneční záření sondu urychlí, tak záření a také gravitace prvních dvou hvězd sondu přibrzdí. K prvním hvězdě by sonda dolétla za 95 let. K Proximě Centauri by to trvalo dalších 46 let.
Jízdní řád
Zatímco Starshot může odstartovat kdykoliv, solární plachetnice s brzdícím plánem musí letět podle jízdního řádu. Je vhodné, aby v době příletu byly všechny tři hvězdy v jedné rovině. K tomu dochází z pohledu vnějšího pozorovatele jednou za necelých 80 let. Nejbližší vhodné seřazení hvězd je v roce 2115, což by znamenalo start za tři roky a to se jistě nestihne. Plachetnice k Proximě Centauri by tak odstartovala zřejmě až ke konci století.
Infografika: Cesta k Alfa Centauri
Solární plachetnice s plachtou 300 × 300 m by k systému Alfa Centauri přilétla po 95 letech rychlostí 13 800 km/s. Tlak záření prvních dvou hvězd by sondu zbrzdil na rychlost 1300 km/s. K Proximě Centauri by cesta trvala dalších 46 let.
Proxima b
V loňském roce byla u Proximy Centauri objevena planeta Proxima b. Je nejméně o třetinu hmotnější než Země a okolo hvězdy oběhne jednou za 11 dní. Proxima Centauri je ale červeným trpaslíkem, vyzařuje méně záření, takže na planetě by mohly být podmínky k životu.
