Obří transportéry ve službách astronomů

Obří transportéry ve službách astronomů
Sdílej
 
Nejtěžší práci v celém výzkumu vesmíru mají obří přepravníky. Přemisťují rakety k odpalovacím rampám nebo stěhují gigantické antény v chilské poušti.

 

NASA má nový skafandr. Z filmu Toy Story?

NASA má nový skafandr. Z filmu Toy Story?

 

 

Zkoumat vesmír znamená postavit opravdu těžká a velká zařízení. Nosné rakety jsou obrovské, protože musí nést hodně paliva, aby se do vesmíru vůbec dostaly. Obvykle se montují ve speciálních halách a po sestavení a vyzkoušení putují několik kilometrů daleko na odpalovací rampu. Přepravit raketu o hmotnosti stovek nebo tisíců tun není žádná legrace. Nejtěžší ze všech byly raketoplány a rakety Saturn V, které na přelomu 60. a 70. let létaly s člověkem k Měsíci. Oba dva legendární kosmické nosiče přepravoval pásový přepravník, kterému se říká Crawler-transporter.

 

Sestavit raketoplán

Raketoplány, které létaly do vesmíru v letech 1981 až 2011, se skládaly celkem ze tří částí. Nejdříve se do 160 metrů vysoké montážní haly přivezla vnější palivová nádrž, k ní se připojily dva přídavné motory na tuhé pohonné hmoty a nakonec do haly přijel samotný raketoplán. Ten se zvedl a ve svislé poloze napojil na palivovou nádrž.

Komplet byl sestaven na tzv. mobilní odpalovací plošině – jakémsi obřím stole. Tento stůl pak z haly na odpalovací rampu přepravil pásový transportér po speciální silnici, která byla postavena tak, aby vydržela extrémní zatížení. Její jízdní pruhy jsou místy hluboké i více než dva metry a tvoří je vrstvy říčního štěrku, vápence, asfaltu, kamenů a písku.

Kolos na pásech

Crawler-transporter má hmotnost 2700 tun a jeho celková hmotnost i s raketoplánem byla 7700 tun. Přepravník je vybaven 8 pásy – dvěma na každém rohu. Pohon tohoto kolosu nepřímo zajišťují dieselové motory, které vyrábějí proud pro generátory elektromotorů. K jeho ovládání slouží dvojice kabin vepředu a vzadu. Raketoplán musel být po celou dobu transportu udržován v téměř přesné svislé poloze. Jeho vyrovnávání zajišťovala soustava pístů a o přesný sklon se staraly laserové paprsky. Raketoplány už do vesmíru létat nebudou, ale pásový přepravník se do důchodu nechystá – po své modernizaci bude sloužit i novým americkým raketám. 

Po kolejích

Ruské nosné rakety Sojuz, které v současnosti vynášejí do vesmíru posádku Mezinárodní kosmické stanice ISS, začínají svou cestu do vesmíru jiným způsobem. Sestavují se ve velkých hangárech ve vodorovné poloze a na odpalovací rampy se přepravují po kolejích pomoci lokomotivy. Pro účely přepravy raket i dalších nákladů je ruský kosmodrom Bajkonur vybavený asi 400 kilometry kolejí.

 

Raketoplány patří do muzea

Raketoplány patří do muzea

Přeprava radioteleskopů

Výzkum vesmíru se ovšem provádí také ze Země. Postavit obří dalekohled není o moc jednodušší než postavit raketoplán, protože se tak obvykle děje na místech vysoko v horách a daleko od civilizace. Pro přepravu jednotlivých součástí se využívají klasické dopravní prostředky. Existuje však jedna výjimka. Evropská jižní observatoř (ESO) staví v chilské poušti Atacama síť radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter Array). Celkem 66 antén bude umístěno ve výšce 5000 metrů nad mořem.

Horský transportér

Stavět něco tak vysoko je vzhledem k řídkému vzduchu komplikované. Antény jsou proto sestaveny v „základním táboře“ ve výšce 2900 metrů nad mořem. Na místo určení je pak přepravuje speciální transportér. Ten má hmotnost 130 tun a uveze jednu anténu o hmotnosti 115 tun. Transportér disponuje 28 koly, pohon zajišťují naftové motory. Maximální rychlost s nákladem je 12 km/h. S jeho službami se počítá i do budoucnosti: Transportér bude přepravovat antény po široké chilské planině z místa na místo. Díky tomu budou vědci moct měnit tvar celé sítě ALMA a zaměřovat se tak na různé zdroje vesmírného záření.

 

 

Létající astronomové: Observatoř v Boeingu

Létající astronomové: Observatoř v Boeingu

Exotické exoplanety: Cizí světy u cizích hvězd

Exotické exoplanety: Cizí světy u cizích hvězd

Narozeniny továrny na vědu: 50. let Evropské jižní observatoře

Narozeniny továrny na vědu: 50. let Evropské jižní observatoře

Klíčová slova:
vesmir, technika, transporter
 

Články odjinud