Co se může zdát jako technologie z budoucnosti, už bezmála 38 let existuje a téměř bezporuchově funguje na Západovirginské univerzitě v Morgantownu v USA. V areálu vysoké školy, ale i v centru samotného města zde jezdí vozítka podobná malým vagonům vláčku. S vlaky ale nemají moc společného. Jednak nejezdí po kolejích, ale po vymezených chodnících a jednak žádný z nich neřídí mašinfíra, ale pohybují se samy mezi stanicemi.
Skoro zapomenutý
Tento nový typ městské dopravy dostal název Personal Rapid Transit (PRT), což lze přeložit jako osobní rychlá doprava. V Morgantownu vznikla jako aplikovaný experiment tamní technické univerzity, a i když se osvědčila, po dlouhá léta pouhým experimentem také zůstala. To se změnilo letos na jaře, kdy byl pravidelný provoz prvního komerčního PRT zahájen právě na londýnském Heathrow. Zatím zde spojuje jeden letištní terminál se dvěma parkovišti, ale v budoucnu se počítá s jeho rozšířením po celém letišti.
GALERIE: Jak vypadají vlaky budoucnosti?
Místo autobusu PRT
Přestože tento titulek připomíná neutěšenou situaci v některých českých regionech, kde se ruší autobusové linky, jeho význam je naopak pozitivní. Výměna autobusů za samořiditelnou PRT má hned několik výhod. Elektricky poháněná vozítka nevypouštějí v místě provozu žádné emisní plyny, jejich provoz je výrazně levnější, bezpečnější, a i když samostatně pojmou daleko méně cestujících, jsou pro pasažéry pohodlnější a v konečném výsledku i rychlejší. I při největším provozu má být nejdelší doba čekání na vozítko kratší než šest minut.
PRT jde do módy
Všechny tyto výhody dělají z vozítek PRT ideální dopravní prostředek nejen pro velká letiště, ale také pro velkoměsta, kde mohou nahradit městskou dopravu. V současnosti jsou po celém světě rozpracovány desítky projektů PRT, nejbližší v Německu či Polsku. V provozu už je PRT už v Masdar City v Abú Dhabí a v příštím roce se bude uvádět do provozu v jihokorejském Suncheonu nebo v indickém městě Amritsar.
Jak to celé funguje? PRT na mezinárodním letišti Heathrow v Londýně
Z pohledu pasažéra je to jednoduché. Ten si v nástupní stanici na dotykovém displeji zvolí cílovou stanici a nastoupí do vozítka
Vozítko pojme až 4 pasažéry i s jejich zavazadly do celkové hmotnosti 500 kg
Obsazené vozítko nikdy nestaví a jede rovnou do cílové stanice, kde může nabrat další pasažéry
Vozítko jezdí v úzkých koridorech ohrazených z boků vysokými obrubníky
Systém propojuje Terminál 5 se dvěma parkovišti. Zatím zahrnuje 21 vozů
Pohyb vozítek na tratích řídí centrální počítač
Při stání ve stanici se dobíjí akumulátory vozítka
Předpokládá se, že systém přepraví asi 500 000 pasažérů ročně
Parametry londýnského PRT
Délky trati 3,7 km
Počet stanic: 3
Čas přepravy: 5 minut
Oblouk zatáčky: 5 m
Maximální rychlost: 40 km/h
Maximální dojezd na nabité baterie: 40 km
Maximální nosnost: 500 kg
Rozměry:
3,7 m
1,8 m
1,47 m
