1
Vzhledem k tomu, že ABC je čtrnáctideník, mohlo by se zdát, že každé číslo vyrábíme přesně dva týdny. To je ale omyl. Od prvního plánu po tisk uplyne u jednoho čísla zhruba šest týdnů. V redakci tak pracujeme v různých fázích výroby vždy hned na několika číslech najednou.
2
Začíná se vždy plánováním. Na plánovací poradě se sejdou všichni redaktoři (ti píší články) s hlavní editorkou (dohlíží na veškeré texty v časopise) a šéfredaktorem a každý sem přinese nabídku témat na články. Kam na ta témata chodíme? Zdroje mohou být různé – od tiskových zpráv vydávaných všemožnými společnostmi či univerzitami z celého světa přes aktuální události až po naše nápady či inspiraci vašimi dopisy. Vybraná témata se zapisují do plánu, v němž přesně vidíme umístění článků v čísle.
3
Když máme naplánováno, každý redaktor ví, o čem má psát a jak by měl článek vypadat (více textu nebo naopak více obrázků, kresba, infografika atd.). Nezbývá tedy, než článek napsat. Jako podklad pro článek nám může posloužit třeba již zmíněná tisková zpráva, dostupné informace v tisku nebo na internetu či konzultace s odborníkem.
4
Článek bez obrázků moc atraktivně nevypadá. Je proto třeba ho „vyšperkovat“ fotografiemi, kresbami, případně infografikou. Zapomeňte ale na to, že si jednoduše postahujeme obrázky z internetu. To by se jejich autorům asi moc nelíbilo. Fotky musíme mít buď vlastní, nebo nakoupené ve fotoagenturách, které mají obrovské online archivy, v nichž můžeme vybírat obrázky téměř ke každému tématu.
5
Když máme text i obrázky pohromadě, nastupuje na scénu grafik. Redaktor si s grafikem sedne na krátkou poradu, na níž si oba ujasní, jak bude článek vypadat. Poté grafik udělá takzvaný zlom. Pomocí počítačového programu (nejčastěji se používá Adobe InDesign) poskládá text a obrázky tak, aby se článek čtenáři líbil a dobře se mu četl. Celkovou podobu časopisu nastavuje a dohlíží na ni šéf grafiků zvaný art director.
6
Než se ale článek dostane vám do rukou, v redakci ho přečteme zhruba 10 až 15krát. Kromě redaktora, editorky, grafika a šéfredaktora je nejdůležitější postavou při čtení tzv. jazykový korektor (v našem případě korektorka), člověk, který v textu odhalí a opraví pokud možno všechny gramatické chyby a překlepy. To dělá hned po napsání článku, ale také během finálních úprav před tiskem.
7
Těch finálních úprav před tiskem se dělá hned několik a my na ně máme zhruba týden před odesláním čísla do tiskárny. Každý článek si během tohoto týdne minimálně dvakrát vytiskneme a hledáme případné chyby. Všechny stránky, jak jdou za sebou, si také věšíme na magnetickou nástěnku, abychom měli číslo na očích jako celek. Poslední kontrola každého článku je na hlavní editorce a šéfredaktorovi. Když ti dva prohlásí, že je vše v pořádku, celé číslo se může poslat do tiskárny.
8
Hotový časopis odesíláme do tiskárny v datech ve formátu PDF. Děje se to přes internet, takže nikdo z redakce do tiskárny jezdit nemusí. Pracovníci tiskárny data načtou do ofsetového stroje a už během několika minut po odeslání čísla z redakce mohou začít tisknout.
9
Z tiskárny putují časopisy na distribuční místa. Část pak odchází přímo na adresy k předplatitelům, většina se nákladními auty rozváží na prodejní místa po celé republice. Na stáncích se nové ábíčko objevuje vždy každé druhé v úterý brzy ráno a tehdy se odvážejí případná neprodaná čísla z předchozích čtrnácti dní.
10
Neprodaným časopisům a novinám se říká remitenda. Ta už se dále neprodává a končí jako papír pro recyklaci.
Nejen redakce
Za výrobou časopisu jení jen redakce a tiskárna. Ve vydavatelství s ní souvisí celá řada dalších oddělení – ekonomické, výrobní, distribuční, marketingové, inzertní. Většina komerčních časopisů, a patří mezi ně i ABC, si kromě prodeje vydělává peníze také inzercí. To má na starosti inzertní poradce. Takový brand manažer má zase na starosti marketing, tedy například různé akce časopisu televizní reklamy atd.
