Prvním člověkem, který se podíval na oblohu dalekohledem, byl v roce 1609 Galileo Galilei. Od té doby prošly dalekohledy velkým rozvojem. Galileo používal primitivní dalekohled sestavený z čoček. Takové dalekohledy jsou mezi amatéry populární dodnes. Bohužel při výrobě čoček narazíme na omezení, kdy už větší čočka zkrátka vyrobit nelze. Největší dalekohledy světa proto používají zrcadla. Ale ani tam to není jednoduché - obří zrcadlo se nejen špatně vyrábí, ale také přepravuje. Největší observatoře proto mají často zrcadla sestavena z šestiúhelníkových asi metr a půl velkých dílů a připomínají tak včelí úl.
Desetimetrové dalekohledy
Velké astronomické dalekohledy se dnes soustřeďují zejména v oblasti Kanárských ostrovů, Havaje a Chile, kde jsou nejlepší klimatické i geografické podmínky. Teoreticky největším dalekohledem je Velký kanárský dalekohled (GTC), jehož primární zrcadlo o velikosti přes 10 metrů se skládá z 12 dílů. Těsně za ním jsou Keckovy dalekohledy: dva identické teleskopy, které se nacházejí jen pár metrů od sebe na vrcholku vyhaslé sopky Mauna Kea na Havaji a mají průměr rovných 10 metrů.
Falešná šestnáctka
Zajímavou sestavu nalezneme také v chilských Andách. Evropská jižní observatoř ESO, jejímž členem je také Česká republika, zde provozuje čtyři velké dalekohledy s názvem VLT. Každý z nich má zrcadlo o průměru 8 metrů. Světlo ze všech dalekohledů může být v podzemí svedeno do jednoho místa. Díky tomu soustava VLT dosáhne „výkonu“ dalekohledu o průměru hlavního zrcadla 16 metrů!
Chystá se velký skok
Nedávno začala stavba zcela nové generace dalekohledů. Zatím jsou tři a první světlo by měly spatřit po roce 2020. Budou znamenat obrovský skok ve výzkumu vesmíru - astronomové si od nich slibují odhalení největších tajemství vesmíru jako je skrytá hmota a skrytá energie nebo přímé pozorování planet u cizích hvězd.
1.První vlaštovka GMT
Nejdříve postaveným dalekohledem nové generace zřejmě bude Obří Magellanův teleskop (Giant Magellan Telescope – GMT), který vyrůstá na observatoři Las Campanas v Chile. Jedná se fakticky o sedm dalekohledů s osmimetrovým průměrem na jedné konstrukci. Tím vznikne dalekohled o průměru 25 metrů. Na vrcholku hory už začíná stavba inženýrských sítí a v daleké Arizoně na konci srpna naházeli do pece kusy borosilikátového skla. Pec se otáčí a sklo je taveno při teplotě přes 1100°C. Až zrcadlo za tři měsíce vychladne, pec otevřou a zrcadla bude čekat téměř nekonečné leštění. Povrch zrcadla totiž musí být mimořádně hladký a přesný.
2. Třicetimetrový TMT
Na Havaji chtějí Američani společně s některými dalšími zeměmi postavit Třicetimetrový dalekohled (Thirty Meter Telescope – TMT). Jak velké bude hlavní zrcadlo, napovídá už samotný název. Na rozdíl od GMT bude ovšem vyrobeno ze 492 šestiúhelníkových segmentů o velikosti asi 1,5 metru a tloušťce 5 cm. Celý dalekohled bude ukryt pod obří kopulí o průměru 66 a výšce 56 metrů. Tvar zrcadla půjde měnit, aby se tak vyrušil vliv změn teploty, výrobní vady apod.
3. Extrémní evropský E-ELT
Největší dalekohled příští generace chce postavit Evropská jižní observatoř a to na dohled od zmíněného teleskopu VLT na hoře Cerro Armazones. Respekt budí už samotný název – Evropský extrémně velký dalekohled (European Extremely Large Telescope – E-ELT). Jeho průměr bude téměř 40 metrů a skládat se bude z téměř 800 segmentů. Většina lidí se obvykle ptá na zvětšení dalekohledu. Tento údaj je však nepodstatný, důležitá je plocha dalekohledu. Čím je větší, tím více světla získáte a můžete tak pozorovat slabší objekty. E-ELT má získat více světla než všechny současné obří osmi až desetimetrové dalekohledy dohromady!
Obří binokulár
Určitě jste se někdy dívali skrz binokulár čili dalekohled „pro dvě oči“. Američani si postavili v Arizoně jeho zrcadlového brášku s názvem „Velký binokulární dalekohled“ (LBT). Dvě zrcadla o průměru přes 8 metrů dokážou konkurovat hypotetickému dalekohledu o průměru 16 metrů.
