Slovo fotografie pochází z řečtiny a dá se volně přeložit jako kreslení světlem. Bez dostatečného množství světla by těžko mohla vzniknout kvalitní fotografie. Proto se budeme v posledním díle naší fotoškoly věnovat právě světlu. Co s tím, když je světla opravdu málo? Nezbývá, než nám, než si na scénu posvítit – nebo přesněji řečeno blýsknout.
Jak fotit s bleskem
Naprostá většina dnešních fotoaparátů je již vybavena vestavěným bleskem, který se v plně automatickém režimu (nápis AUTO nebo zelený obdélníček) v situacích, kdy je světla málo, sám vyklopí a aktivuje.
Bohužel kvůli jeho malému směrnému číslu s ním nelze nasvítit objekty, které jsou vzdáleny víc než 3 až 5 metrů. Vestavěný blesk není určený pro fotografování větších scén nebo nočních záběrů. Jde spíše o krajní řešení, neboť dokáže nasvítit pouze objekty v popředí a vše ostatní zůstane tmavé.
Mnohem kreativnější práci se světlem umožňují výkonné externí blesky. Jejich hlavní výhodou je, že hlavici lze různě vyklápět a otáčet a lze provádět i plynulou korekci intenzity záblesku.
Přímé světlo vestavěného blesku (ale i externího, pokud bychom nechali hlavici v základním postavení – rovně, směřeujícím stejně jako objektiv) totiž vytváří nepříjemně ostré stíny. Zejména portrét při takovém světle nevypadá příliš dobře.
U moderního externího blesku stačí zamířit hlavici na bílý strop nebo sousední stěnu a kvalita se rázem zcela změní. Světlo se od ní odrazí a dopadne na scénu rovnoměrněji. Vzhledem k tomu, že je mnohem měkčí, nejsou stíny téměř patrné.
Při focení bleskem se v záběru v podstatě skládají dvě expozice. Záblesk trvá jen zlomek vteřiny a osvítí především blízké objekty. Nastavíme-li ale delší expoziční čas, projeví se na snímku i okolní světlo. V tomto případě bude hvězdička v pozadí mnohem zřetelnější, než kdybychom použili synchronizační čas blesku.
Při fotografování pohybujících se objektů s bleskem je při delším expozičním čase část fotografie obvykle ostrá a část rozostřená, což zpravidla vypadá velmi působivě. Snímek působí dynamičtěji a vytváří iluzi rychlého pohybu.
Intenzita záblesku je u moderních blesků zcela automaticky řízena podle nastavených hodnot aparátu (citlivosti ISO a clony) a množství světla dopadajícího na snímač. Pokud se vám nebude výsledek zdát, můžete pomocí tlačítka +/- na blesku provést korekci a záblesk dle libosti zesílit nebo naopak zeslabit.
Slovníček:
Směrné číslo
údaj vyjadřující intenzitu záblesku. Označuje se též anglicky zkratkou GN (Guide Number). Čím vyšší číslo, tím silnější je blesk. Přesněji řečeno označuje, na jakou vzdálenost dokáže blesk pracovat – stačí si vynásobit vzdálenost objektu clonovým číslem, které hodláte použít, a porovnat výsledek se směrným číslem. Bude-li vyšší, blesk je příliš slabý.
Synchronizační čas
nejkratší expoziční čas, během kterého se stačí ještě závěrka zcela otevřít a umožní záblesku osvítit snímač. Při kratším čase se na snímku objeví nevzhledný černý proužek. Dnešní zrcadlovky mají synchronizační čas okolo 1/250 s, někdy 1/125 s. Tento nejkratší čas se obvykle označuje jako X-sync.
