Zábavná věda 6. díl: Jak měřit ekologičnost?

Zábavná věda 6. díl: Jak měřit ekologičnost?
Sdílej
 
Když se staví nový dům nebo představuje nové auto, mluví se o tom, jak je ekologické. Přemýšleli jste někdy, jak se dá dopad na životní prostředí spočítat?

 

 

Nejznámější metodou je tzv. uhlíková stopa. Ta měří množství všech skleníkových plynů vytvářených určitou lidskou činností. Uvádí se v kilogramech oxidu uhličitého (CO2)za rok. Lze s ní změřit téměř cokoli – od emisí z elektráren, dopravy či pěstování různých plodin až třeba po mistrovství světa ve fotbale.

Ekologie války a burgerů

Opravdu, uhlíková stopa mistrovství v Brazílii byla podle oficiálních propočtů 2,7 milionu tun CO2, což se rovná třeba miliardě cheeseburgerů. Přijde vám to hodně? Pořád je to nic oproti takové válce v Iráku. Uhlíková stopa těžké vojenské techniky a nákladné lékařské péče se odhaduje až několik set milionů tun CO2. Tato metoda je poměrně přesná, jelikož započítává celý životní cyklus produktu. Třeba u plechovky limonády začíná těžbou hliníku a výrobou nápoje, pokračuje balením, převozem a končí odvezením na skládku a recyklací.

 

Něco je špatně? •  Profimedia

 

Zábavná věda 4. díl: Jak se stát záchranářem

Zábavná věda 4. díl: Jak se stát záchranářem

Žíznivá kráva

Čím dál populárnější způsob, jak odhadnout zátěž na životní prostředí, je počítání vodní stopy – tedy kolik vody je potřeba k výrobě produktu. Používá se hlavně u potravin a výsledky jsou překvapující. Třeba pro získání kila hovězího masa, které spořádá leckterá rodina v neděli k obědu jako nic, musíme spotřebovat 15 tisíc litrů vody. Kde se vzalo takové číslo? Kráva potřebuje vykrmit. Jídlo, které spořádá, je nutné vypěstovat. A základem všeho je dostatek vody.

Kyselá romantika

Dalším používaným měřítkem zátěže na životní prostředí je stupeň acidifikace, tedy okyselování půdy nebo vody. Způsobuje ho zvýšení kationtů vodíku, k němuž dochází hlavně spalováním uhlí. Nejznámějším důsledkem nadměrné acifikace jsou kyselé deště. Oproti normálním srážkám mají nižší pH, což je nebezpečné zvláště pro stromy a ryby v řekách, které nedokážou v kyselém prostředí přežít.

Páchnoucí mlha

Dalším důsledkem kyselého prostředí je smog. Páchnoucí kombinaci zplodin v ovzduší a mlhy zná každý velkoměšťák. Mimochodem i slavná londýnská mlha není nic víc než důsledek nadměrného pálení uhlí, a kdybyste si udělali její chemickou analýzu, hned by ztratila jakékoli kouzlo. Možností, jak zjistit dopad naší civilizace na životní prostředí, je hodně. Pokud vás ekologie zajímá, nic vám nebrání se jí v dospělosti věnovat. Třeba na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, kde se ochranou životního prostředí zabývají odborně a mimo jiné zkoumají i výše popsané metody.

 

 

Zábavná věda 3: Studentská formule

Zábavná věda 3: Studentská formule

Zábavná věda II: Zlato a nanotechnologie

Zábavná věda II: Zlato a nanotechnologie

Zábavná věda: Jak se staví roboti

Zábavná věda: Jak se staví roboti

Klíčová slova:
ekologie, zabavna veda
 

Články odjinud