Rotunda svatého Václava: Příběhy z počátků českého státu

Rotunda svatého Václava: Příběhy z počátků českého státu
Sdílej
 
V roce 2004 bylo na Malé Straně objeveno jedinečné archeologické naleziště. Jeho výzkum a záchrana památek skončily až letos.

 

 

Tým archeologů a památkářů odstraňuje jemnými škrabkami a štětečky centimetr po centimetru vrstvy hlíny. Jako detektivové z televizních kriminálek hledají na "místě činu" stopy, které pečlivě evidují, fotografují a ukládají, v rotundě sv. Václava přitom doslova odkrývají historii. Čím hlouběji se dostávají pod povrch, tím starší nálezy na ně čekají. Ve výsledku vytvoří systém výkopů, kterým se odborně říká sondy, a v něm čtou skoro jako v knize.

Ztracený kostelík

Práce probíhají v samém centru Prahy na Malostranském náměstí. V budově Matematicko--fyzikální fakulty UK se při rekonstrukci v roce 2004 podařilo objevit mimořádně cenné archeologické naleziště. Jeho základem jsou pozůstatky románské rotundy z konce 11. století.

Z historických pramenů bylo zřejmé, že na Malé Straně se nacházel kostelík kruhového půdorysu, ale předpokládalo se, že z něj nic nezůstalo. V 17. století totiž starší malostranské budovy pohltila barokní výstavba řádu jezuitů. Náhodný objev základů a dokonce části původní podlahy rotundy tak znamenal opravdovou senzaci. Pro archeology však nastaly skutečné žně teprve nedávno, kdy se Matfyzu podařilo shromáždit prostředky potřebné k vyhodnocení výzkumu, rekonstrukci a zpřístupnění památky.  

Rekonstrukce rotundy sv. Václava

Pěkně pod podlahy

"Místo činu" vydalo mimořádně vzácné nálezy. Díky nim se můžeme vydat proti proudu času. Svatý Václav zemřel roku 935. Rotunda nesoucí jeho jméno vznikla asi o 150 let později. Z ní se dochovala především část původních podlahových dlaždic, po nichž možná chodil i vůbec první přemyslovský král Vratislav I. (asi 1033–1092, králem 1085). Dlaždice navíc zůstaly tak, jak je na místě zanechala ruka neznámého řemeslníka před téměř 1 000 lety!

"Dlaždice jsou keramické trojího tvaru. Nejnákladnější jsou šestiboké, ozdobené reliéfy lva a gryfa. K jejich bokům přiléhají menší tmavě glazované hladké trojúhelníky jako paprsky šesticípé hvězdy. Čtvercové dlaždice s propleteným ornamentem lemují dekor podlahy, označovaný jako dlažba vyšehradského typu. Ošlapání reliéfů svědčí o tom, že se po nich skutečně chodilo, nejspíše v botách s měkkými podrážkami," říká vedoucí výzkumu dr. Čiháková z Národního památkového ústavu. Důležitý je i nález jámy, v níž byl ukotven dřevěný jeřáb. Díky němu máme nyní lepší představu o metodách středověkých stavitelů.

Vrstvy dávných příběhů

Rotunda svatého Václava však nebyla první stavbou na tomto místě. Výzkum v hlubších vrstvách prokázal, že ještě před ní tu stál jiný křesťanský kostelík. Ten se však stavebníkům příliš nevyvedl a poměrně brzo se rozpadl. Zachovala se jen část kamenného oblouku okna.

V další vrstvě pak archeologové nalezli pozůstatek kruhu z plochých kamenů, který tvořil základ třetí, ještě starší stavby. Ta mohla vzniknout na konci života sv. Václava, tedy kolem roku 935 nebo i později. Ještě před ní tu postupně stálo několik blíže neurčitelných dřevěných staveb, o jejichž významu svědčí nálezy šperků i železného nářadí. A to už se ocitáme před rokem 900, v době, kdy ještě nebyl sv. Václav na světě a český stát se teprve velmi zvolna začínal formovat. Detektivní práce archeologů sice neodhalila žádný zločin, ale dovedla nás až na začátek českých dějin.


Pozůstatky rotundy po vyklizení všech nánosů před začátkem rekonstrukce

Datování nálezů

Jak archeologové určují stáří nalezených předmětů či pozůstatků budov? Slouží k tomu celá řada metod včetně fyzikálních měření. Výborným pomocníkem jsou úlomky keramiky, které se nacházejí společně s dalšími artefakty v určité vrstvě. Protože v daném období byl vždy módní určitý typ keramiky, je možné podle charakteristických rysů poměrně přesně stanovit stáří celé odhalené vrstvy. Střípky starých hrnců nebo džbánů jsou tedy doslova časovými stopami. Při výzkumu rotundy sv. Václava a jejího nejbližšího okolí archeologové nalezli celkem 25 637 úlomků keramických nádob. Většinu z nich pak využili při datování pozůstatků samotné stavby.

Ojedinělé je střídání motivu lva a gryfa na dlaždicích. Bájného gryfa vytvořila lidská fantazie v legendách už před 5000 lety

Tip na výlet

Rotundu sv. Václava se podařilo zachránit s pomocí mezinárodního grantu i díky mnoha dárcům z celé ČR. Vzácné nálezy se tak zachovají pro budoucnost a bude možné si je osobně prohlédnout. Rotunda bude pro veřejnost otevřena při významných svátcích. Stačí sledovat web matfyz.cz, kde se včas objeví informace o možnosti prohlídky. Dokončená expozice představuje repliku původní dlažby stejně jako originální podlahové dlaždice v původním uložení. Uvidíte také nalezené části okna staršího kostela a kamenný kruh, který tvořil základy další stavby už v polovině 10. století.


Legendární život sv. Václava

Kníže Václav z rodu Přemyslovců patří k symbolům českého státu, navíc je hlavním patronem Čech a Moravy. Narodil se patrně v roce 907. Mnoho skutečných informací o jeho životě nemáme: Historie tu musí vystačit s legendami, z nichž některé vznikly až poměrně pozdě po Václavově smrti a nejsou tedy přesné. Historická fakta navíc zamlžují pozdější kronikáři, kteří romanticky líčí život a smrt hlavního patrona Čech a Moravy.

Složitá doba

Václav, jeho matka Drahomíra i otec Vratislav žili v době, kdy se v Čechách pozvolna prosazovalo křesťanství. Panovnická rodina se na jeho šíření podílela mimo jiné stavbou kostelů. Václavův otec založil na Pražském hradě kostel sv. Jiří, Václav sám kostel sv. Víta, původně ve tvaru rotundy. Doba, v níž žil, byla komplikovaná. Křesťanství se střetávalo se starými pohanskými zvyklostmi a rituály, složitá a proměnlivá byla i mezinárodní situace. Otázky politiky a spojenectví vyvolávaly v panovnické rodině rozpory.

Dvojí vražda

Podle legendárních pramenů nakonec drama vyvrcholilo hned dvakrát. Nejprve dala kněžna Drahomíra zavraždit Václavovu babičku a svoji tchyni Ludmilu. Najatí zabijáci použili jako vražednou zbraň šálu a uškrtili ji v jejím sídle na hradišti Tetín. Ludmila byla později svatořečena a jejím atributem je právě šál. Václava úkladně zavraždili družiníci jeho bratra Boleslava v roce 935 ve Staré Boleslavi. Podíl samotného Boleslava na vraždě však není jednoznačný.

Zázrak

Legendy vyprávějí, že kolem Václavova hrobu se objevovaly různé nadpřirozené úkazy. Boleslav proto dal jeho tělo převézt na Pražský hrad. V podhradí, právě na dnešní Malé Straně, se však povoz s koňmi zastavil a tažná zvířata odmítala pokračovat v cestě. Rozjel se teprve poté, co se Boleslav kajícně pomodlil. Podle legend šlo o boží zázrak, na jehož místě později vznikl kostelík. Byla jím rotunda sv. Václava? Ačkoli se časově okolnosti shodují, nemůžeme bohužel prokázat, že by archeologické nálezy v její lokalitě přímo souvisely s převozem Václavova těla.

 

Pravěká detektivka: Vražda v době kamenné

Pravěká detektivka: Vražda v době kamenné

Nejočekávanější nové filmy roku 2017

Nejočekávanější nové filmy roku 2017

Záhady minulosti: Věštili také křesťané?

Záhady minulosti: Věštili také křesťané?

Tajná zbraň Američanů: Ponorka Želva

Tajná zbraň Američanů: Ponorka Želva

Plamenomet ve středověku?! Sci-fi výzbroj starých civilizací

Plamenomet ve středověku?! Sci-fi výzbroj starých civilizací

99 miliónů let staré dinosauří peří

99 miliónů let staré dinosauří peří

Bláznivé vynálezy:  Proč skončily na smetišti dějin?

Bláznivé vynálezy: Proč skončily na smetišti dějin?

Den poté: Protokol kontaktu s mimozemšťany

Den poté: Protokol kontaktu s mimozemšťany

Obléhací stroje: Jak rozbořit hrad

Obléhací stroje: Jak rozbořit hrad

 

Hry