Antický superbeton: Čím starší, tím pevnější

Antický superbeton: Čím starší, tím pevnější
Sdílej
 
Záhada nesmrtelných přístavů starých Římanů je vyřešena. Za pevnost jejich zdí může obyčejná mořská voda!

 

Betonové stavby na periferiích českých měst nevypadají moc hezky. Jejich životnost je však něco kolem 50 až 80 let, takže se na ně za pár dekád nejspíš už dívat nebudeme. Architekti paneláků z 20. století byli ale naprostí žabaři proti římským stavitelům z doby před víc jak dvěma tisíci lety. Řada zdí římských betonových přístavů drží dodneška bez nutnosti údržby. Dokonce se zdá, že čím jsou starší, tím jsou pevnější.

Stavařská tradice

Nebylo by ale správné tvrdit, že Římané beton vynalezli. Mnohem trefnější je říci, že navázali na stavařskou tradici předchozích velkých civilizací. S předchůdcem betonu experimentovali už staří Řekové, Asyřané a Egypťané, kteří využívali stavební směsi s jílem a sádrou. Tyto materiály nejsou moc trvanlivé, není proto divu, že zub času jejich stavby důkladně rozkousal. Římané proto jako pojivo zkusili využít jemný sopečný popel zvaný pucolán. Ukázalo se, že s jeho přispěním jsou stavby až podezřele trvanlivé. A je to právě pucolán, který stojí na začátku odhalení záhady, proč je římský beton tak kvalitní.

Zeď v přístavu Sebastos v Caesarea Palistinae stojí již 2100 let • 

Recept na beton

Pucolán smíchali římští stavitelé s nehašeným vápnem, podle některých kronikářů v poměru 3 : 1. Do směsi přidali vodu a vulkanický štěrk, kterého bylo zejména v oblasti středozápadní a jižní Itálie vždy dost (nachází se zde sopky Vesuv, Stromboli a dalších). Z výsledné hmoty tvarovali zdi přístavů a vlnolamy, jejichž tuhostí se chlubil již Plinius Starší (23 až 79) ve svých zápisech. Mohlo by se zdát, že recept na superbeton tedy dobře známe. Jenže nikdo nikdy nedokázal postup zopakovat a postavit stejně odolné betonové struktury.

Objevy u Pálavy: Římané na Moravě

Objevy u Pálavy: Římané na Moravě

Když zeď žije

Jak ale nedávno zjistil tým archeologů a mineralogů, řešení záhady římského betonu spočívá v mořské vodě. S tím, jak pronikala dovnitř betonu, dostávala se do kontaktu s pucolánem. V sopečném prachu se tím spustila reakce, při které vznikaly drobné krystalky minerálů tobermoritu a phillipsitu. Přítomnost těchto krystalických struktur zdi zpevňovala a materiál jako by časem dál žil a dozrával.

Sbírání vzorků z římského betonu pomocí velmi tvrdých vrtáků • 

Co s tím

Vědci se tedy dostali k zajímavému zjištění. Mořská voda, jejíž destruktivní účinky na moderní beton jsou na pobřeží nejen Středozemního moře dobře vidět, ve skutečnosti Římanům pomáhala v budování říše. Ta sice časem padla, ale zdi jejích přístavů přežily. (Jen pro upřesnění, akvadukty a amfiteátry ve vnitrozemí byly často také stavěny s pucolánem, nedocházelo u nich však k zpevňující krystalizaci). Tím se otevírají současným stavařům v přímořských oblastech netušené možnosti.

Budoucnost je římská?

Pakliže by se podařilo římský beton znovu správně "uvařit", byla by to výhoda nejen pro přístavní struktury. Můžeme uvažovat i o mnohem sofistikovanějších stavbách, jako jsou ochranné valy pro podmořské kabely nebo umělé mořské laguny určené k zadržení stoupací hladiny moře. Postup výroby římského betonu navíc nevyžaduje zahřívání na tak vysokou teplotu a neuvolňuje se při ní tolik škodlivin jako u současného betonu z portlandského cementu, písku a vody. Dávno zaniklá Římská říše může tedy ještě pořádně promluvit do budoucnosti.


Betonový Karlův most

Foto: 

Určitě jste to již slyšeli: Karlův most v Praze je tak odolný, protože dělníci zamíchali do stavební směsi vajíčka. Nic takového se ale nestalo. Podle nedávných studií byla při konstrukci použita malta, kterou používali staří Římané pro budování vlastních mostů a staveb přicházejících do kontaktu s vodou. Recepturu drželi stavaři Karla IV. v přísném utajení a možná sami napomohli rozšíření mýtů o vejcích a mostu, aby zmátli své konkurenty.

 

Boj s divokou řekou: kam zmizel předek Karlova mostu

Boj s divokou řekou: kam zmizel předek Karlova mostu

Hedvábná stezka: Cesta spojující národy

Hedvábná stezka: Cesta spojující národy

World of Castles: Braňte si svůj Karlštejn!

World of Castles: Braňte si svůj Karlštejn!

 
Komerční prezentace

Hry