K poctě bohů, k oslavě sportu a vzájemné sounáležitosti se staří Řekové scházeli v Olympii už před téměř 3 tisíci lety. Dnešní Olympijské hry nejsou samozřejmě stejné, jako byly ty starořecké. Ale i ty se za více než tisíc let, kdy se v Olympii scházeli nejlepší sportovci antického světa, výrazně měnily. Zpočátku, v roce 776 před naším letopočtem, byla na pořadu jediná disciplína – běh na vzdálenost jednoho stadia, tedy necelých 200 metrů. Známe i prvního vítěze, jmenoval se Koroibos z Élidy.
Později přibyly další disciplíny: běh na delší vzdálenost (dvě a více stadií), skok do dálky, zápas, box a závody vozatajů. Hry se konaly jednou za čtyři roky, pravděpodobně při prvním úplňku po letním slunovratu, tedy mezi posledním červencovým týdnem a polovinou srpna. Historikové se shodují v tom, že zprvu trvaly jeden den a že se s přibývajícím počtem disciplín délka her rostla. Ve vrcholné podobě trvaly hry zřejmě pět dnů.
Sport i bohové
Hry nebyly jen sportovní událostí, ale hlavně měly oslavovat všem (Řekům) společné bohy. Proto na Olympii nesměl zaútočit žádný jiný stát a také výpravy s olympioniky měly zaručený volný průchod celým Řeckem, tedy i přes nepřátelská území. Tehdejší Řecko nebylo jednolitým státem jako dnes, ale jednotlivá města a osady se nacházely kromě Peloponésu prakticky po celém pobřeží Středozemního a Černého moře, často na území obývaných úplně jinými národy. Do Olympie tak putovali například atleti z Marseille v dnešní jihozápadní Francii stejně jako zástupci Řeků žijících na území dnešního Turecka – tedy z obrovských vzdálenotí.
Celé téma si přečtete v ABC 15/2012, které je v prodeji od 17. července.
