Jako upřímně: Brok je podvraťák. Já ani vy nechceme vědět, v čem se to zrovna vyválel. Ale on nám to stejně poví. Nechceme žít v jeho světě plném vyšinutých psů, psychopatických koček, krutých klaunů a poetických divočáků a bílých tygrů. Ale stejně do něj nakoukneme. Nechceme ani pomýšlet na polovinu těch věcí, které se Brokovi staly. Ale budeme muset. Protože z hlavy je nedostaneme.
Štěky Broka Špindíry jsou těžkou zradou české komiksové scény. Poměrně dlouho jsem se totiž domníval, že je plná diletantů a lidí, kteří chtějí léčit rakovinu, ale neudělali přímačky ani na střední. Rozhodně jsem české komiksové tvůrce (myšleno globálně, čest výjimkám) nepovažoval za schopné podobného majstrštyku, jaký vysekl právě Kopl, jinak též ilustrátor povedených knih Veroniky Válkové pro mládež. Takže už je to venku: Štěky jsou skvělé. Kreslířsky i scenáristicky. Ano, ano… jsou tu drobné zádrhely, ale Kopl je vždy smete něčím těžce geniálním. Důkaz, že jde být svůj i zábavný. I v Čechách. Potlesk, prosím.
Sympatický amorální ořech
Kopl se pustil na pole stripů - tedy tam, kde vládnou borci jako Calvin s Hobbesem, Snoopy a jeho parta, Garfield nebo třeba Opice a zajíc, abychom zmínili i něco českého. A z předchozích řádků je snad už jasné, že s většinou zmíněných to uhraje minimálně na plichtu. Dokonce se nebojím říct, že jako správný podvraťák dokonce některé nějakým tím podrazem i položí na lopatky.
Už po pár stránkách totiž zjistíte pár věcí… a nemyslím tím jenom to, že Kopl psy zná a nebojí se nakreslit a psát i věci, o kterých si veřejnost myslí, že je papír nesnese. Zjistíte především, že Brok je sympaticky amorální vořech se slabostí pro pivo, feny a zlomyslné potěšení z utrpení druhých. Vlastně asi brzy seznáte, že takhle roztomilého pejska by vám rodiče určitě nedovolili. Některé jeho kousky byste si navíc asi měli googlit až po desáté večer. I když pravda, to s tou gorilou bylo jen ve snu a navíc v sebeobraně.
Ujetost a nekorektnost
Možná nejsympatičtější na Koplových stripech ale není jejich ujetost a nekorektnost, nýbrž to, že je umí gradovat. Na tom, že Brokovi přimrzne v zimě… ehm… nožička, je to nožička, jo?... k železné tyčce, není nic dvakrát k popukání. Jenže pak přijde jeho kamarád a zkusí mu pomoct. A to už je docela vtipné. Následně se objeví kočka… a to už je dost vtipné… A pak se objeví… chápete?
Kopl prostě jde tvrdě za svým a je ochoten obětovat jeden i dva průměrné stripy, aby vám pak třetím vytřel zrak a ještě si do vás s rozběhem kopl. Stejně tak potěší jazyková ekvilibristika. Občas to drhne, jako kdyby chyběla nějaká předložka nebo sloveso, ale pak se autor vytasí s geniální hláškou, perfektně odposlechnutým dialogem jak ze života nebo narážkou na klasickou poezii a zase jdete do kolen.
Nejzábavnější komiksové překvapení roku
Zajímavé je i to, že se Brok mění. Takže první polovina knihy jej sleduje jako pouličního vořecha, zatímco druhá z něj udělá vořecha cirkusového. Tím se poněkud obmění i repertoár vedlejších postav. Potěší hlavně pes rasista nebo pes, který má věčně smůlu. A bohužel (aspoň pro mě) se mění i vizuál. Když se změnil Garfield, bylo to k dobru věci, Davis prostě jako mladík kreslil hůř. Ale tady se mi víc líbí Brok v původní, rozčepýřené podobě. Jenže to je věc názoru a nic to nemění na tom, že tenhle psí notorik je v komiksu nejzábavnějším překvapením roku.
80%
+ Brutální humor, surrealistický humor, inteligentní humor, podvraťácký humor…
- Od poloviny knihy má Brok trochu jinou vizuální podobu.
Štěky Broka Špindíry
Petr Kopl, 80 str., 139 Kč, Crew 2012
