Relikviář, tedy schránka na ostatky svatých, byl původně uložen v klášteře v belgickém městě Florennes. Tam v něm po staletí mniši uchovávali relikvie svatého Jana Křtitele a později i svatého Maura.
Když pak po Velké francouzské revoluci (1789) vláda klášter zrušila, relikviář z počátku 13. století věřící přenesli do nedalekého kostela. Byl však při revolučních nepokojích poškozen a církev neměla v té době peníze na jeho opravu.
Proto roku 1838 církevní rada památku prodala za dva a půl tisíce zlatých panu Alfredu de Beaufort, který nechal poničený relikviář za další tři tisíce zrestaurovat. Poté ho přemístil na svůj zámek v Bečově nad Teplou.
Relikviář se ztratil na 40 let
Tam nedaleko Karlových Varů památka v klidu odpočívala dalších sto let. Pak přišla druhá světová válka, a protože Beaufortové sympatizovali s nacisty, po jejím konci z Bečova uprchli. Vzali si sebou jen nejnutnější věci. Relikviář ještě předtím zakopali pod podlahu hradní kaple.
Zámek byl po válce znárodněn a vzácná památka se ztratila z očí. Jenže lidé, kteří relikviář ukrývali, na něho nezapomněli. Po čtyřiceti letech usoudili, že už je vzduch čistý a také už asi nechtěli déle čekat.
Roku 1984 kontaktovali československé úřady ve Vídni s tím, že by za čtvrt milionu dolarů rádi koupili jednu historickou památku, která je prý zakopaná kdesi v západních Čechách. Při jednání vyšlo postupně najevo, že vzácný předmět je velký přibližně jako konferenční stolek a je ukrytý méně než 100 kilometrů od Norimberku.
Policie, kterou čeští diplomaté okamžitě upozornili, proto začala intenzivně pátrat, o jaký předmět by mohlo jít. Podle staré inventurní fotky pak detektivové usoudili, že hledaná věc může být relikviář, který by mohl být stále ještě ukrytý v Bečově. Tato úvaha byla správná a policie nakonec památku během několika měsíců našla.
Svatý Maur na Bečově
Československo nakonec Relikviář svatého Maura do ciziny za 250 tisíc dolarů nevydalo. Odborníci, kteří ho zkoumali, ohodnotili silně zlacenou skříňku jako památku nevyčíslitelné hodnoty. A to přesto, že po čtyřech desetiletích ve vlhké zemi, byl relikviář značně poškozen.
Po znovuobjevení památky začaly soudní spory (Československo versus Beaufortovi). Teprve po vyjasnění majetkových a vlastnických vztahů, když mezinárodní soud přiřkl relikviář státu, mohly započít restaurátorské práce. To bylo roku 1991.
Byla to náročná a pomalá práce: Restaurátoři museli například vyjmout všechny drahé kameny a vyčistit je, obnovit dřevěné jádro skříňky a napravit i chyby svých předchůdců z 19. století, kteří památku zpevňovali sádrou. Oprava relikviáře trvala více než deset let – až roku 2002. V květnu 2002 se relikviář vrátil na „místo činu“ a je od té doby vystaven na Bečovském zámku.
Hodnota k nezaplacení
Relikviář svatého Maura je považován za druhou nejcennější památku v České republice (hned po korunovačních klenotech). Historickou hodnotu mají i vlastní relikvie. Uvnitř se nacházejí lidské kosti (kromě sv. Maura připisované také sv. Timotejovi) a zbytky textilií a kůže.
Když obsah schránky zkoumali kriminalisté pomocí moderních metod včetně testu DNA, zjistili, že ostatky – včetně jednoho dětského mléčného zubu – náležely čtyřem osobám. Přiložený kus látky pocházel z Egypta z osmého století.
Kdo byl svatý Maur
Svatý Maur nebo také Maurus žil v 6. století. Narodil se v bohaté římské rodině, ale svůj život zbožně prožil v klášterech. Protože prý zázračně uzdravoval své bližní, stal se později patronem nemocných epilepsií nebo revmatiků. Jeho ostatkům v relikviáři se proto přisuzovala značná léčivá moc.
