Odborníci se shodují, že sovětský tank T-34 byl v jednu fázi druhé světové války bez nadsázky tím nejlepším, co v této kategorii existovalo. Přitom nechybělo mnoho a tank nahánějící hrůzu německým dobyvatelům vůbec nemusel ve své podobě existovat. Na jeho konstrukci se začalo pracovat v roce 1937, novinka měla nahradit slabinami provázený typ BT. Proti prototypu, zpočátku pojmenovanému A-32, protestoval zejména maršál Grigorij Kulik, ale Josif Vissarionovič Stalin dal stejnou šanci nejen konkurenčnímu A-20, ale i odmítané A-32.
Dvě varianty tanku
Později byla A-32 přejmenována na T-32. Přesto Kulik neměl tank v lásce. Nakonec rozhodly prostřelovací zkoušky, v nichž si "téčko" vedlo lépe. Po určitém váhání došlo k částečným úpravám a tank pod označením T-34/76 (kanón ráže 76 mm) se začal vyrábět v Charkovském tankovém závodě. Maršál Kulik to ale nepřenesl přes srdce. Opět začal intrikovat a téměř dosáhl zrušení další výroby. Tím utekl cenný čas, který později při obraně SSSR proti vpádu německých vojsk chyběl. Největší slabinou T-34 byl právě kanón. Od roku 1943 se proto začalo montovat jako odpověď na nové německé zbraně (Tiger, Panter) dělo ráže 85 mm – odtud pak označení T-34/85.
Zkosené čelo
Poprvé zasáhly tanky T-34/76 do bojů v rámci operace Barbarossa. Záhy se ukázalo, že jejich obrovskou výhodou je zkosený čelní pancíř, od něhož se odrážely střely. Nicméně i tak byla velká část strojů zničena nepřítelem, což ovšem historici kladou na vrub sovětskému stylu vedení války.
V Praze i na Kubě
T-34/85 s číslem I-24 z 63. gardové tankové brigády byl prvním sovětským tankem, kterým vjel v květnu 1945 na území Prahy. Po skončení bojů v Evropě zůstával T-34 ve výzbroji zejména států spřátelených se Sovětským svazem, vyráběl se i v Československu. Během odbobí 1952-1956 u nás bylo vyrobeno 2 736 tanků T-34/85. Tanky se aktivně zapojily do Korejské války na straně severokorejské armády, ale jejich stopu najdeme také v Maďarském povstání, na Kubě či při krizi kolem Suezského průplavu. V srpnu 1968 byla T-34ka viděna i při vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Naposledy byl tank modernizován v roce 1969, dodnes je k vidění nejen v muzeích, ale také při různých srazech milovníků válečných historických vozidel.
Papírový T-34 made by ŠOK
Tvůrce vystřihovánek Václava Šorela a Františka Kobíka čtenářům představovat nemusíme. Zkušené duo pro 17. číslo ABC roku 1973 připravilo vystřihovánku T-34 a zároveň šlo o vůbec první uvedení tanku jako vystřihovánky v ábíčku. Datum vydání 28. 4. 1973 nám říká, že v letos slavíme 45 leté výročí od vydání. Vzhledem k velmi přibližnému měřítku 1:35 byly díly modelu rozprostřeny na čtyřech stránkách, samozřejmě velkou část zabírala pojezdová kola, kterých musel budoucí vlastník tanku vytvořit čtrnáct. A to nepříliš povedeným způsobem, kdy byly chlopničky vyvedeny na kolech, nikoli páscích, což byla varianta poněkud nešťastná.
Pomsta za Lidice
Tank měl na věži nápis Lidice, což byla obvyklá praxe u bojujících jednotek, že na své stroje psaly posádky názvy měst a míst, která hodlali pomstít. Ačkoliv ve zmíněném čísle byl uveden článek T-34, tank veterán plus přesné údaje, o konkrétním vozidle s tímto nápisem tu nebyla zmínka. Pravděpodobně šlo o kopii tanku T-34/76 vystaveného do první poloviny 70. let před Armádním muzeem na pražském Žižkově. Ten v rámci československých jednotek účastnil bojů na východní frontě a dnes je součástí expozice VTM Lešany.
Historie dalších verzí
Sluší se poznamenat, že "čtyřiatřicítky" se na stránkách ABC objevily opakovaně. Nejprve o devět let později (ABC 19/26) v úpravě Jaroslava Velce, ovšem model byl zmenšen na měřítko 1:50 a utrpěl chybou v barevném provedení. Další provedení připravil, v podstatně detailnější podobě, arch. Richard Vyškovský dvaadvacet let po autorském duu ŠOK – provedení ve velikosti 1:34 je detailnější, i proto vyšlo ve dvou číslech 18 a 19/39.
