O problematiku výskytu štírů u nás se delší dobu zabývám. Po 15 letech pátrání jsem došel k závěru, že štír kýlnatý byl na Slapy zavlečen. Proto mě Váš článek zaujal. Oslovil jsem tedy jeho autora. Povedlo se mi nalezený exemplář vypátrat a ukázalo se, že se nejedná o štíra kýlnatého ale o štíra italského. Ani u tohoto druhu nelze předpokládat, že by se v případě výskytu na Slapech jednalo o pozůstatek dřívějšího širšího rozšíření. Jedná se o teplomilná zvířata se špatnou migrační schopností. Představa, že štír kýlnatý přelezl Alpy, dolezl až na Slapy a pak přežil dobu ledovou severně od Alp na jediné malé lokalitě u Slap je dosti nereálná. Existuje sice lokalita u Rakouského města Kremže, ale i ta je rakouskými z oology považována za důsledek zavlečení. Při rozhovoru s autorem článku jsem se navíc dozvěděl, že ani on nevěří možnosti původního výskytu štíra kýlnatého na Slapech. Navíc jeho otec prý znal člověka, který štíry u Nebřichu vysadil. Škoda, představa, že u nás přirozeně žijí štíři, je lákavá.
RNDr. Milan Řezáč, Ph.D. (Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.)