Na návštěvě u bývalé planety: Sonda letí kolem Pluta

Na návštěvě u bývalé planety: Sonda letí kolem Pluta
Sdílej
 
Americká sonda New Horizons (Nové Horizonty) proletí v polovině července okolo trpasličí planety Pluto, která stále ukrývá řádu tajemství.

Odstrčený Pluto

Pluto od roku 2006 není planetou. Důvodů je hned několik. Pluto je menší než ostatní planety a jeho největší měsíc je jen o polovinu menší než on, což u planet nevídáme. Navíc byly za oběžnou dráhou Neptunu objeveny další tělesa, která jsou možná i hmotnější než samotné Pluto. Kdyby byl Pluto planetou, musely bychom i pro tato tělesa získat stejné označení. Ve škole bychom se tak učili jména třeba 15 planet a další by mohly přibývat v závislosti na nových objevech. Pluto bylo proto zařazeno do nové kategorie trpasličích planet. Jde o objekt menší než planeta, ale zase dostatečně hmotný, aby byl více méně kulatý na rozdíl od asteroidů, které jsou šišaté jako brambora nebo burský oříšek.

Sonda se nezdrží

Sonda New Horizons se na dlouhou pouť vesmírem vydala v lednu 2006. Okolo Pluta pouze prolétne 14. července letošního roku. Možná to vypadá trochu divně, že po desetileté cestě sonda jen prolétne a není navedena na oběžnou dráhu pro delší a podrobnější výzkum. Důvodem je rychlost sondy. Pokud by Ne Horizons chtěla zakotvit na oběžné dráze, musela by hodně brzdit, což by stálo velké množství paliva a sonda by tak musela být mnohem větší a dražší. Nejblíže k Plutu bude New Horizons asi 12 tisíc kilometrů daleko. Už řadu týdnů před průletem ale pořizuje snímky Pluta a v nejkratší vzdálenosti odešle fotografie, na kterých uvidíme povrchové detaily o velikosti 50 metrů a více.

 

Pluto je zase větší? Sonda je nejblíž v historii lidstva

Pluto je zase větší? Sonda je nejblíž v historii lidstva

Ledový svět věčné tmy

Pluto je ledovým světem. Kamenné jádro obaluje zmrzlý dusík a vodní led. Slunce je tak daleko, že je na věčně temném nebi jen jasně zářící hvězdou. Teplota na povrchu se bude pohybovat kolem –230 °C. Pluto se okolo Slunce pohybuje po dosti protáhlé dráze. Občas se dostane na vzdálenost asi 30x větší, než je vzdálenost Země od Slunce, což je blíže než Neptun, jindy ale až 50x dál, než je oběžná dráha Země. Slabá atmosféra z dusíku a metanu se tak chová jako chvost komet. Když je Pluto daleko, atmosféra zmrzne a „dopadne“ na povrch. Po přiblížení k Slunci se ohřeje a „zvedne“.

Polární čepička?

O povrchu Pluta toho moc nevíme. Pokud chceme Pluto vidět, potřebujeme trochu větší dalekohled, ale i tak vypadá jen jako „hvězda“. Hubblův dalekohled vidí samozřejmě více, ale z rozmazaného a ne moc podrobného snímku vědci nic nevyčtou. New Horizons nám bude postupně odkrývat tajemství tohoto světa. První podrobnější snímky ze vzdálenosti 100 milionů kilometrů ukázaly zřetelně jasnou skvrnu v oblasti pólu. Mohlo by jít o polární čepičku podobnou těm, které známe z Marsu. Na rudé planetě tvoří polární čepičky vodní led a zmrzlý oxid uhličitý. A ledu je na Plutu opravdu hodně.

 

 

Sonda zdraví Pluto: Ahóóój!!!

Sonda zdraví Pluto: Ahóóój!!!

Zmrzlík s oceánem: Pluto odkrývá svá tajemství

Zmrzlík s oceánem: Pluto odkrývá svá tajemství

Vyloučená planeta - Proč nám Pluto tolik chybí?

Vyloučená planeta - Proč nám Pluto tolik chybí?

Klíčová slova:
vesmir, Pluto
 

Články odjinud