Pavouci jsou dlouhověcí (konkrétně samičky, ty mohou žít mnoho let, zatímco samečkové poté co dospějí, sotva rok) a snadno se chovají v teráriích. Mnozí z nich navíc nejsou tak nebezpeční, jak by se na první pohled zdálo. Jejich chelicery (kusadla) jsou sice mohutné a dovedou bolestivě kousnout, ale většina druhů sklípkanů – o které v tomto případě jde – není jedovatá. Mnoho druhů je navíc velice mírných, a pokud se s nimi citlivě zachází, lze je bez obav brát i do ruky. Proto ostatně v různých soutěžích, kde se má sahat mezi pavouky, nebo ve filmech, kde pavouci hrají "hororovou" roli, uvidíte právě tyto velké mírumilovné chlupaté pavouky.
Největší pavouci
Mezi největší druhy pavouků patří pozemní lovci, kteří svou kořist pronásledují nebo na ni číhají u ústí důmyslných nor, slíďáci. Mají své zástupce prakticky na celém světě, žijí i u nás. Nápadné na těchto pavoucích jsou oči, tito pavouci se při lovu totiž řídí především zrakem. A malá zajímavost – oči slíďáků běhajících v noci po povrchu země, zeleně svítí – podobně jako oči koček.
Nápadné oči nemají jen slíďáci, zrakem se řídí i další skupina mnohem drobnějších druhů pavouků, skákavky. Tito půvabní pavoučci, kteří stěží dosahují centimetrové velikosti, žijí i u nás. Ale skutečnými krasavci mezi nimi jsou australské skákavky rodu Maratus. Jejich samečkové patří k nejbarevnějším pavoukům na světě. Mají k tomu důvod: Jako u většiny jiných pavouků jsou totiž menší než samičky. A proto, pokud se chtějí se samičkou pářit, ji musejí nějak okouzlit a přesvědčit, že oni jsou tím pravým nápadníkem.
Samci skákavek volí k okouzlování samiček způsob skutečně okouzlující – roztáhnou zvláštní lemy po stranách zadečku, rozšíří ho do plochy podobně jako páv ocas a různě jím potřásají. Každý druh je přitom vybarven jinými barvami a každý k tomu předvádí jakási "prostná" třetím párem končetin. Několik druhů těchto australských skákavek a jejich zásnubní taneček můžete obdivovat ve videoklipech.
Pavouci sežerou všechno! Více v ABC 9/2017
