Při stavbě měsíčního domu Lunark využili architekti Sebastian Aristotelis a Karl-Johan Sorenson z designérské firmy SAGA techniku využívající principu japonského origami skládání. Dům je složen z odolných panelů a dá se rozložit. Díky tomu se celý vejde do standardního přepravního kontejneru nebo případně do rakety. Z kompaktního na rozvinutý rozšiřuje svůj objem o 560%. Jenže origami se skládá většinou z papíru a tak hlavní výzvou architektů byl materiál – takový, který vydrží nehostinné a extrémní podmínky.
Dům s umělou duhou
Měsíční domov pro dvě osoby nakonec vyrobili z 328 hliníkových panelů a vnější část pokryli solárními články. Izolace by měla odolat -40 ° C a větru až 90 kilometrů za hodinu. Malý prostor uvnitř je rozdělen do sekcí pro spánek nebo studium. Počítá se také s vertikální farmou, která zajistí potřebné potraviny pro cestu do dalekého vesmíru. O střídání dnů a nocí se postará chytrý osvětlovací systém. Strop bude pomalu měnit barvu po celý den a signalizovat obyvatelům domu, že je ráno nebo večer. Podobná technologie se nyní používá na některých dlouhých letech letadel na Zemi.
Digitální dvojče
Ve fázi vývoje je také simulátor počasí, který by mohl rozbít monotónnost vesmíru a nabídnout budoucím měsíčným obyvatelům pohled na bouři, sluneční paprsky nebo i duhu. Architekti vyvinuli také „digitální dvojče“, které monitoruje současný stav skutečného Lunarku pomocí umělé inteligence, aby pomohlo automatizovat údržbu a také vytisknout potřebné náhradní díly pomocí 3D tiskárny přímo na palubě.
Měsíční mise v Grónsku
V létě se chystají nadšení vesmírní architekti postavit svůj měsíční dům za polárním kruhem na severu v Grónska a poté se do něj na 3 měsíce nastěhovat. Chtějí vyzkoušet, jestli jejich dílo odolá drsným klimatickým podmínkám v arktické oblasti. A také potřebují zažít, jak zvládnou život v izolaci, jak budou reagovat na extrémní podmínky a život v monotónní a nehostinné krajině, která nemá typický den a noc – podobně jako na Měsíci.
