Na konci loňského roku obletěla svět zpráva o velkém úspěchu českých studentů a jejich učitelů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Na soutěži pořádané a financované agenturou Ministerstva obrany Spojených států pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA) obsadili celkové 3. místo a ve své kategorii dokonce zvítězili.
Získali tak finanční podporu ve výši přibližně 32 milionů korun na další výzkum a nákup nových robotů. Ábíčko přijalo pozvání a vyrazilo obhlédnout roboty v pražské laboratoři pěkně zblízka.
Roboti zachraňují životy
Ujal se nás ten vůbec nejpovolanější – profesor Tomáš Svoboda, který je expertem v oboru technické kybernetiky a vedoucím robotických týmů a laboratoří. Ukazuje nám pásového robota Charlieho, který svou konstrukcí nápadně připomíná roboty z filmů jako VALL-I nebo Číslo 5 žije.
„Pracujeme s ním už přibližně deset let. Za tu dobu jsme ho ale minimálně dvakrát kompletně přestavěli. Podílel se i na záchranných pracích při zemětřeseních v Itálii v letech 2012 a 2016,“ vysvětluje Svoboda.
Ovládání jako na videohru
Jeho kolegové s pomocí videoherního ovladače předvádějí, jak umí Charlie šplhat na rozmanité překážky. Vypadá trochu neohrabaně, ale výsledku dosáhne – a to se počítá. Doslova. Nebýt programování, umělé inteligence a strojového učení, nikdy by se mu to nepovedlo.
V blízké budoucnosti by měl robot po zadání cílové souřadnice najít nejlepší cestu, vyhnout se neschůdnému terénu a ještě u toho posílat informace o okolním prostředí dalším samostatným robotickým kolegům.
Spolupráce robotů a dronů
Vedle Charlieho s pásy stojí roboti na čtyřech kolech i takzvaní chodiči, tedy roboti, kteří připomínají pavouky a pohybují se na šesti a více nohách. A ve vedlejší laboratoři sídlí tým, jenž pracuje s drony. Ukazuje se totiž, že právě spolupráce je pro úspěch v soutěžích i při opravdovém nasazení mimořádně důležitá.
„Kolový robot je rychlejší, nevadí mu písek ani bláto. Jenže nevyjde schod ani nepřejede přes větší díru,“ vyjmenovává přednosti i nástrahy Tomáš Svoboda. „Naším cílem je zajistit plně automatizovanou spolupráci celého týmu robotů. Tak, aby pásový robot třeba objevil svislý průduch, a poslal do něj dron, který by jej proletěl a prozkoumal,“ dodává.
V náročných podmínkách
Síla spolupráce se naplno ukázala v soutěži DARPA. První kolo se odehrálo v uhelných dolech v americkém Pittsburghu, druhé v podzemí industriálního komplexu nedostavěné jaderné elektrárny ve státě Washington.
Roboti měli za úkol hledat makety lidí či předem zadané předměty – například mobilní telefon, batoh nebo pracovní helmu. A organizátoři nedali soutěžícím nic zadarmo: Do dolu pustili kouř nebo zhasnuli světla, aby ověřili schopnosti robotů pracovat ve ztížených podmínkách.
Psí roboti budoucnosti
Skvělý výsledek ze soutěže je příslibem do budoucna, díky finanční odměně si totiž ČVUT letos pořídí tři supermoderní žluté roboty SPOT od společnosti Boston Dynamics. Jsou stejně drahé jako nové auto Tesla, připomínají psa, ale hlavně umí neuvěřitelné věci. Ábíčko o nich napíše hned, jak si je „pohladí“.
Mapování jeskyně Býčí skála
Na soutěž agentury DARPA je potřeba pořádně trénovat a právě taková příležitost se studentům a výzkumníkům z ČVUT naskytla v jeskyni Býčí skála. Ta se nachází v Moravském krasu, je plná krápníků, skrytých zákoutí, tmavých prostor a terénních nerovností.
A tak se celý tým i s pásovými a kolovými roboty, pavouky a drony přesunul loni v červenci z Prahy na Moravu. Mapovali jeskyni, hledali schované předměty, vylepšovali počítačové algoritmy a ve volné chvíli počítali netopýry.
