Mám lupenku a nechci s ní chodit do školy
Ahoj Kájo, je mi moc líto, že se svojí nemocí musíš ještě čelit hloupým spolužákům. Opravdu jsou hloupí, protože kdyby nebyli a něco si o nemoci zjistili, tak by věděli, že lupenku může získat kdokoli a kdykoli (třeba i oni posměváčci), že za ni nemůžeš a že v žádném případě není nakažlivá. Stejně jak jednoho krásného dne přišla, může i odejít. Ale teď se s ní budeš muset poprat. Jistě s rodiči navštěvuješ nějakého kožního lékaře, který ti předepisuje různé roztoky a mastě. Poctivě vše užívej a uvidíš, že zase bude dobře. Jestli máš dost síly a odvahy, řekni o své nemoci i spolužákům (třeba pomocí nějakého referátu, který před třídou přečteš a klidně tam napiš, jak se cítíš, když se ti posmívají a že ani oni sami nevědí, kdy je co může potkat). Věřím, že mnozí z nich se zastydí. Mourrison