V naší rodině panuje nespravedlnost

Ahoj Mourrisone, mám dva starší bratry. Jsou to dvojčata. Pořád se s nimi hrozně hádám, protože se ke mně chovají hrozně. Pořad se mi posmívají, připomínají mi, co jsem kdy udělala špatně atd. Na veřejnosti se chovají jako svatoušci a všichni říkají, jaká to jsou krásná, hodná, milá, pracovitá dvojčátka. Když si stěžuji mamce, tak s tím nic neudělá. Vždy řekne, že nemá energii řešit naše hádky. Ale když si stěžují oni, tak to řeší. Oni mi třeba nadávají a mamka jim za to ani nevynadá ale když nadávám já jim, tak mě pošle za dveře. Je to strašně nespravedlivé. Už mě dohánějí k šílenství.

Odpověď

Milá anonymko, moc dobře ti rozumím, také nemám rád nespravedlnost. Z tvého popisu situací mám pocit, že maminka dvojčatům trochu nadržuje a nevidí, jak se k tobě chovají. Zajímalo by mě, co na to tatínek? Vidí to stejně jako ty, nebo jako maminka? Možná by bylo dobré si s ním promluvit. Ale hlavně si popovídat s maminkou. Počkej si, až budete spolu samy a bude fajn atmosféra. Nestěžuj si na bratry, neříkej o nich nic špatného, ale řekni mamince, jak se u vás doma cítíš, co prožíváš a jak celou atmosféru doma vnímáš – zkrátka mluv jen o sobě. Možná si maminka myslí, že se jen tak hádáte, žalujete na sebe a netuší, jak to prožíváš ty. Mourrison

Sdílej
 
 

Začíná mi růst břicho

Ahoj Mourrisone, je to normální, že by mi ve čtrnácti letech začalo růst břicho? Mýmu tátovi je třicet pět a má velký břicho. Vojta.

Nic se mi nechce

Ahoj Mourrisone, vůbec nevím, co se se mnou děje. Docela ráda jsem chodila do školy (mám i dobré známky), na koně, na které chodím už pět let a na tancování (tam chodím druhým rokem). Ale teď se mi nikam nechce a nic mě nebaví. Čím to je? A co mám dělat. Děkuju, že mi poradíš. Sára

Přemýšlím až moc o ekologii

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se ti s něčím svěřit. Bojím se, že nejsem normální, pořád mám totiž strach, že se něco stane s naší planetou. Pořád v televizi slyším, jak ji znečišťujeme, že nebudeme mít vodu (letos zase není sníh), špatně se dýchá a tak. Mám s tím něco dělat? Dík, Franta (13 let)

Rodiče mi zakázali psát fanfikci

Ahoj Mourrisone, je mi 12, a mým koníčkem je psaní takzvaných fanfikcí (neoficiálních příběhů o různých postavách), zvlášť se sexuální tématikou. Rodiče ale nechtějí, abych se takovými věcmi zabývala, a zabavili mi pokoj. Teď musím spát s bráchou na gauči, jemu taky zabavili pokoj, protože hrál moc počítačových her. Je to sice nezvyklý trest (aspoň to mi řekli kamarádi), ale lepší než být bez internetu. Co si myslíš o fanfikcích? Co teď mám dělat, jak to mám vysvětlit rodičům? P.S. odebírám Ábíčko už několik let, a dokonce jsem napsala jednu fanfikci o Tobě.

Mourrisonova poradna: Pomoc... Mé tělo blázní!

Puberta umí být zvláštní: Mění se vám nálady i tělo. Každý dospíváme a vyvíjíme se v jiném věku a jak dobře znám z vašich dotazů, které mi posíláte do Mourrisonovy poradny, někdy vás tyto změny znejistí i vyděsí. Ale nebojte, všichni si tím projdou a věřte, že se to dá v klidu přežít.

Svědí mě kůže

Ahoj Mourrisone, někdy mám pocit, že se uškrábu. Ať dělám, co dělám, pořád mě svědí kůže. Poradíš mi, prosím, co mám dělat? Dík, Ajka

Pořád se bojím, že…

Ahoj Mourrisone, trochu se bojím ti to napsat, jestli to není hloupý. Ale pořád se bojím, že dostanu první menstruaci, když budu venku s klukama, nebo na plavání nebo ve škole. Co mám dělat? Eliška

Nechci nosit brýle

Ahoj Mourrisone, skoro od tří let nosím brejle a už mi to začíná docela otravovat. Myslíš, že budu moct bejt někdy od brejlí? Oliver

Bude mi teprve 15 a neskutečně jsem se zamilovala do staršího kluka

Strašně jsem se zamilovala do ségřinýho spolužáky. Jenže mně bude letos patnáct a jemu je dvacet tři. Vůbec nemůžu ani spát. Myslíš, že u něho mám šanci? Nikola

Mám poslechnout maminku, nebo sama sebe?

Ahoj Mourrisone, víš už bych se měla konečně rozhodnout, kam chci po základce, ale ono je to pro mě takové složité. Řekla jsem mamce, že chci na praktickou sestru, a na druhý místo, že si chci dát ošetřovatele. Mám s tím zkušenosti i myslela jsem si, že by mě to i bavilo. Ale jak jsem o tom začala více přemýšlet a číst, tak jsem pomalu od toho odstupovala. A jelikož mamka ze mě měla radost, že jsem tak rozhodla, nechtěla jsem jí říkat, že už o to zájem moc nemám. Ale ona to pak začala říkat úplně všem, že ze mě bude doktorka atd. Tak jsem jí to včera řekla... reagovala celkem normálně, říkala, že je to na mně, jak se rozhodnu a pak se zeptala, co bych místo toho chtěla. Řekla jsem, že praktickou sestru si chci nechat kvůli maturitě, budoucnosti atd. A že místo ošetřovatelky si chci dát kuchař-servírka. Asi si myslíš že to moc rozumný není, ale mě tenhle obor vždy lákal a vím, že mě to bude bavit. No ale právě mi mamka řekla, že je to škoda mě dát na tenhle obor. Ale já si prostě myslím, že radši udělám školu, která mě bude bavit, a myslím si, že je to lepší, než abych byla ve škole, která mi vůbec nepůjde a nebude mě vůbec bavit a pak abych ještě v tomhle oboru pracovala celej život. Tak se tě chci zeptat, co bys dělal na mém místě. Mám poslechnout mamku nebo samu sebe? PS. Jestli bych poslechla samu sebe a dostala se na praktickou sestru a na servírku, tak absolutně nevím, co bych si vybrala. To bych pak asi napsala o další radu. 2.PS. Promiň, že je to tak dlouhý, ale zkrácené verze textů mi fakt nejdou. Verča (15let)

Hry