Může učitel šikanovat?

Ahoj Mourrisone, nevím, co mám dělat, a tak zkouším napsat tobě. Ve škole máme učitelku, která si na mě zasedla. Třeba při písemce se kouká jenom na mě, abych nemohl opisovat, přitom všichni ostatní opisujou. Když se ptá na něco těžkého, tak vyvolá jenom mě.  A pořád se ke mně chová tak nějak divně. Co mám dělat? Díky, Tonda

Odpověď

Ahoj Tondo, pokud to v hodinách vypadá neustále tak, jak popisuješ, musí to být docela dost nepříjemné. Nejhorší na tom je, že paní učitelce se nedá nic (oficiálně) vytknout – má právo se tě ptát na znalosti, má právo na tebe hledět, když se píše písemka (i když ostatní mohou opisovat) a to, že se k tobě chová tak nějak divně – je asi nepopsatelné a neprokazatelné. I když by se to v případě „učitel x žák“ nemělo stávat (protože učitel by měl být moudrý a měl by umět svoje emoce ovládat), stává se, že je učiteli nějaký žák nebo žákyně nesympatický. A s tím se opravdu nedá nic dělat. Být tebou, snažil bych se na její hodiny být připravený, neprovokoval bych a taky bych si ji zas tak moc nevšímal. Pokud by ale paní učitelka překročila nějaké hranice, určitě to řekni svému třídnímu učiteli. Mourrison

Sdílej
 
 

Mourrisonova poradna: Asi jsem se zamiloval

Ahoj Mourrisone, tyto letní prázdniny jsem byl na táboře, kde jsem dělal instruktora a pomáhal vedoucím. Byla tam se mnou jedna holka, taky instruktorka. Hodně jsme si rozuměli a asi jsem se do ní zamiloval. Když už tábor končil, řekla mně, ať se za ní někdy stavím, ale když jsem chtěl dojet, tak mě celkem odbyla a řekla, že nemá čas. Nevím, jestli jí na mně vůbec záleží. Je taky o dva roky starší a nevím, jestli ji neotravuji. Poradíš mi prosím? Předem děkuji. Filip, 15 let

Přitahují mě Korejci

Ahoj Mourrisone, mám takový problém. Nemyslím si, že jsem úplně normální, protože mě dřív přitahovaly jen postavy z anime a teď jsou to i Korejci konktrétně BTS. Všichni ostatní mi přijdou takoví odporní, je to nemoc nebo něco? Sasuke

Štve mě to

Milý Mourrisone, mám jeden problém. Jsem v 9. třídě a jeden kluk si ze mě utahuje kvůli mé minulosti. Chodil se mnou i na první stupeň a tam si ze mě také utahoval. Celkem mě to štve. Děkuji za radu. Natka.

Moc piju, vadí to?

Ahoj Mourrisone. Četla jsem, že člověk by měl za den vypít kolem dvou litrů. Ale asi taky záleží jak pro koho. Jenže když je to horko, tak já vypiju strašně moc vody. Nechci, aby mi bylo špatně z horka, nebo z dehydratace, tak hodně piju. Nevím, kolik přesně vypiju, ale určitě třeba 5 litrů. Je to špatně? Budu mít z toho nějakou nemoc ledvin? (Terka, 15 let)

Jak se nenechat zneužívat?

Už několik měsíců mě sžírá stres. Po prázdninách mám jít na střední školu, na kterou jsem se nechtěla dostat. Nejde o tu školu samotnou (o její zaměření atd.). Jde o to, že se bojím těch lidí. Konkrétně kluků. Už od dob školky se vždycky našel nějací (nebo „nejlépe" parta), kteří mi nějakým způsobem ubližovali. Nikdy jsem se proti tomu nedokázala bránit, a nechápu proč nedokážu ten strach překonat. Možná je to kvůli tomu, jak to máme doma. Před mým tátou (na rozdíl od mámy) jsem nikdy neměla právo se nějak bránit. Všechno bral (a bere) jako strašnou drzost a urážku. Kolikrát mi nadával hodně sprostě a vyhrožoval, ať ho neseru, nebo mě zfackuje atd. Jeho ideální představa výchovy je, mít bezbranné dítě, které může ovládat. A teď je to na mě vidět. Každý ten kluk to pozná. Všichni vidí, že nemám nikde zastání a doma už vůbec ne, takže je bezpečné si ke mně cokoliv dovolit. Např. na mě všemožně sahat (cítím se kvůli tomu hrozně, protože si pak připadám jak dě_ka, že jen uteču, a když to není možné, tak prostě nic neudělám), říkat mi a nazývat mě čímkoliv. U holky nemám problém ji odpálkovat. Nemám před ní strach, ale jakmile je to kluk, tak se cítím úplně méněcenně a bezmocně. Já už to znova nechci zažívat někde jinde. Jak překonat ten debilní strach? Často si říkám, že jsem měla být radši kluk. Anna.

Moje kamarádka se chce sejít s člověkem, kterého zná jen po internetu

Ahoj Mourrisone, mám velkou starost o svou nejlepší kamarádku. Asi před týdnem si na internetu začala psát s jedním údajně jednadvacetiletým chlápkem. Teď to zašlo tak daleko, že s ním začala chodit, a aby toho nebylo málo, chtějí se setkat! Prosím, odpověz mi, mám strašný strach, že by jí mohl ublížit. Varovala jsem ji, že ten chlápek může lhát, ale nepomohlo to, spíše se to ještě zhoršilo. Prosím, mně nevěří, potřebuji lepší způsob, jak ji přinutit, aby začala myslet. Jsi má poslední naděje. Renča, 13

Budu někdy jako ty?

Ahoj Mourissone, mám problém. Jsem člověk, který je obětavý, a rád pomáhám ostatním. Dost si lámu hlavu s tím, že nedokážu řešit problémy jak vy, Mourissone. Snažím se přečíst otázku ostatních a hledat řešení, jak bych to vyřešil já, moc mi to nejde. Potom přečtu vaši odpověď, a vždycky si řeknu, wow. Bojím se, že bude v situaci, kdy bude nějaký problém a nebudu ho moci nějak vyřešit jak vy, Mourissone. Karel, 15 let

Mourrisonova poradna: Bojím se, že si nikdy nenajdu holku

Ahoj Mourrisone, chtěl bych ti napsat, co jsem ještě nikomu neřekl. Hrozně se bojím, že si nenajdu žádnou holku. Jsem hrozně stydlivej a taky nejsem moc hezkej. Co si o tom myslíš? Děkuju, Libor.

Nejím žádné ovoce ani zeleninu

Ahoj Mourrisone, nejím žádné ovoce ani zeleninu a jsem hodně hubený, protože si hodně vybírám z jídel, které jím, je jich asi pět. Poradíš mi, jak mám začít jíst ovoce a zeleninu? Předem děkuji, Vojta, 14 let

Už to nevydržím

Milý Mourrisone, na začátku bych tě chtěla poprosit, abys tenhle dopis (pokud tě nějak moc nezaujme) nikam nedával, dole máš kratší dopis, který je určený i k tomu. Asi od 3. třídy mám občas chvilku, kdy je mi hodně smutno (často se i rozbrečím). Vzpomenu si na nějakou událost a jsem z toho smutná (často to je spíš veselý). Kamarádka říká, že bych měla navštívit psychiatra, já si to myslím taky, ale nechci s tím obtěžovat rodiče, navíc to vím jen já moje 2 kamarádky a teď ty (rodiče ne). Tohle bych vydržela, ale poslední dobou (cca 3 měsíce) jsem neustále smutná (ne z něčeho určitého, ale moje normální nálada je smutek), bolí mě hlava, chce se mi spát (spím každý den dost dlouho), nic nechci dělat a jsem prostě smutná (v druhém dopise ti píšu, že mě baví vtipy, ale moc mě nerozveselí, i když jsou dobrý). Nepřipadá mi to jako deprese, ani jako přechodný splín. Kdybys věděl, jak mi pomoct, nebo na koho se obrátit, odpověz prosím obratem. Předem děkuji za odpověď. P.S.: Neposílám adresu, protože jsem jen ráda za odpověď a už to nevydržím.